Dienstbier ke sporu Havel vs. Paroubek: Chybí noblesa

Místo neutrality válečný stav. I tak lze nahlížet na spor mezi Václavem Havlem a Jiřím Paroubkem. Předseda sociální demokracie označil exprezidenta za "příznivce železných opon". Ten mu pro změnu vzkázal, že na rozdíl od něj k pádu železné opony přispěl.

"Bylo by lepší, kdyby podobné spory probírali přece jenom jiným jazykem," pokáral oba v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Jiří Dienstbier, senátor za ČSSD a také přítel Václava Havla.

S Václavem Havlem jste přátelé, Jiří Paroubek zase řídí ČSSD, kterou zastupujete v Senátu. Vstoupíte do jejich sporu jako smírce?
Ne. Nemám vůbec chuť do toho vstupovat. Oba totiž zastávají pozice, které jsou naprosto jednoznačné, protichůdné. Tam ani není prostor na nějaké urovnávání sporu. Bylo by lepší, kdyby podobné spory probírali přece jenom jiným jazykem.

K TÉMATU: Paroubek nařkl Havla. Ten mu vzkázal, že lže

Nehodláte se angažovat ani v osobní rovině? Vždyť Jiří Paroubek označil exprezidenta nálepkou člověka, který "touží po světě železných opor".
V žádné rovině. Jedná se o problém celé české politické scény a osobní rovinu bych do toho vůbec nepletl. To je abstraktní konflikt, to není o řešení problému, proto jsem nekontaktoval ani jednoho, ani druhého.

Dobrá, ale jak si vysvětlujete potřebu Jiřího Paroubka konfrontovat se s Václavem Havlem?
Jazyk politických debat u nás je takový, jaký je. Všechny strany jej používají, pokud se tohle nezmění, nepohneme s tím. Naopak, další a další spory budou kvůli zažitému politickému jazyku rozdmýchávány. Víc nemám, co bych k tomu řekl.

Kdyby podobnými slovy někdo zaútočil na vás, jak byste reagoval?
Nechci si to představovat, protože zcela jasně dávám najevo, že po žádném takovém světě netoužím, že toužím po světě bez železných opon.

ČTĚTE TAKÉ: Dienstbier míří k soudu. A s ním i Tvrdík a Čalfa

Jak utlumit emoce? Vždyť političtí analytici stále poukazují na to, že jazyk - jak o něm mluvíte - stále hrubne.
Podívejte se, jak probíhala předvolební debata Merkelové se Steinmeierem (kandidáti na premiérské křeslo v Německu, pozn. red.). Jsou to také oponenti, ale mluví spolu jiným způsobem. Zkrátka, je možné zastávat jiná stanoviska a přitom si zachovat nějakou noblesu, když ne noblesu, tak alespoň diplomacii. Vezměte si, že když dojde k něčemu opravdu závažnému, jako potřeba se shodnout nad úsporným balíčkem, tak se najednou všichni dohadují, místo toho, aby našli společné řešení.

Foto: Lucie Pařízková