Překvapení ze Senátu: přímá volba prezidenta má zelenou

Senát dal dnes překvapivě zelenou přímé volbě prezidenta. Návrh na její zavedení, který předložil nestraník Jan Horník, dnes uspěl v horní komoře v prvním čtení. Senátoři mu dali šanci, byť má opoziční ČSSD ve sněmovně svůj návrh příslušné změny ústavy a vlastní předlohu má i vládní koalice.

ODS kvůli tomu doporučovala projednávání senátorského návrhu odložit s tím, aby mohly být všechny předlohy projednány současně. Senátorský Klub otevřené demokracie, jehož je Horník členem, to ale vetoval.

Jeho ústavní novelou se tak budou na podzim zabývat senátní výbory - pro byli nakonec všichni přítomní senátoři až na dvě výjimky. Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotka (ODS) dnešní rozhodnutí neznamená, že by Senát normu v prvním čtení schválil, pouze umožnil další diskusi o tomto tématu. Ani definitivní schválení předlohy to nepředjímá, podobnou senátorskou novelu horní komora před pěti lety odmítla.

Senát bude ve výborech projednávat také návrh své ústavní komise, která chce v novém zákonu o vztazích obou komor parlamentu upravit pravidla pro volbu hlavy státu poslanci a senátory. Má to být pojistka pro případ, že by se sněmovna se Senátem opět nedokázaly na zavedení přímé volby hlavy státu dohodnout. Návrh má současně zabránit opakování letošních sporů o způsob volby, které předcházely znovuzvolení Václava Klause.

Právě tyto spory vedly Horníka k předložení vlastního návrhu, přestože si je vědom existence konkurenčních předloh. "Byl bych rád, kdyby kterýkoli z návrhů, který nakonec snad uspěje, byl ku prospěchu našim občanům," uvedl. "Je úplně jedno, který návrh, kdo ho nakonec podává a v jakém znění možná bude jednou novela ústavy případně schválena," dodal. Podobně podporu projednávání Horníkova návrhu vyjádřila předsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková. "Jde nám o věc, nehodláme se přetahovat o to, kdo více a rychleji," uvedla.

Senátor ODS Jaroslav Kubera o tom zapochyboval. "Jen málokdo z nás se dožije přímé volby prezidenta, protože já si myslím, že tam není prvotní ten zájem, že někdo si přeje přímo volit prezidenta, ale prvotní zájem je zavděčit se voličům," uvedl. Přímá volba podle něj není demokratičtější než volba parlamentní, neboť i v diktátorských režimech se nechává hlava státu volit vším lidem. Podle Kubery budou o přímo voleném prezidentovi rozhodovat peníze vložené do kampaně ze stranických pokladen nebo bohatými podnikateli.

Horník ve své předloze vychází z neúspěšného poslaneckého návrhu z roku 2002, který předložili poslanci KDU-ČSL, US-DEU a ČSSD. Navrhuje, aby kandidáty na prezidenta mohlo navrhovat tak jako nyní deset poslanců nebo stejný počet senátorů. Sociální demokracie ve své novele počet nominujících poslanců zdvojnásobila. Neparlamentní kandidát by podle Horníka musel ke své nominaci předložit petici s 20 tisíci podpisy, ČSSD by stačil poloviční počet podpisů.

Podle obou předloh by v prvním kole byl potřeba k vítězství zisk nadpoloviční většiny hlasů, ve druhém by se stal prezidentem kandidát, který by dostal nejvíce hlasů. Pokud by nejúspěšnější kandidáti získali ve druhém kole stejný počet hlasů, podle ČSSD by se mělo konat kolo třetí, podle senátora by měl být prezident vybrán losem.

Horník svou ústavní novelou na rozdíl od sociální demokracie nenavrhuje změnu pravomocí přímo voleného prezidenta. Ani ve vládní koalici na to není jednotný názor. Lidovci si přejí zůstat u současných pravomocí prezidenta, ODS uvažuje o jejich rozšíření. Premiér Mirek Topolánek nicméně očekává, že ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který má koaliční návrh do konce srpna připravit, přijde s několika variantami řešení.

Ilustrační foto: archiv Týdne, Lucie Pařízková