Přímá volba prezidenta? Ano s mnoha otazníky

Šance, že dalšího prezidenta si zvolí sami občané České republiky, se výrazně zvýšila. ODS, TOP 09 a Věci veřejné chtějí společně prosadit přímou volbu hlavy státu. Každá strana má však jinou představu o její podobě, což by prosazení ústavní novely mohlo zpomalit.

Zatímco Věci veřejné (VV) už před volbami označovaly prosazení přímé volby prezidenta za jednu ze svých priorit, Petr Nečas se nikdy netajil tím, že mezi její nadšené příznivce zrovna nepatří. Přesto se zástupci všech tří stran shodli na tom, že návrh, který vyžaduje změnu ústavy, prosadí.

Pro ústavní novelu musí zvednout ruku alespoň 120 poslanců. Trojkoalice by jich dohromady dala 118, počítat se může i s hlasy sociálních demokratů a komunistů. Zdálo by se tedy, že tentokrát nestojí prosazení přímé prezidentské volby nic v cestě.

ČTĚTE TAKÉ: Navrhneme přímou volbu prezidenta, oznámil Nečas
                        Sněmovna odmítla přímou volbu prezidenta

Jednání by se však mohla zaseknout hned na několika bodech. Prvním z nich je, zda by volba měla být dvoukolová, nebo jestli by vítěz vzešel už z prvního kola. Zatímco občanští demokraté by se nejraději přikláněli ke druhé variantě, TOP 09 i VV jsou rozhodně pro dvoukolový systém.

Inspirace u Senátu

"Prosazujeme dvoukolový většinový volební systém francouzského modelu, to znamená tak, jak dneska volíme do Senátu. Ale jsme otevření diskusi," uvedla programová ředitelka VV Kristýna Kočí. Senátní volby považuje za dobrý vzor i člen vyjednávacího týmu za TOP 09 Petr Gazdík.

"Když se shodneme na dvoukolovém systému, tak pak ať ale vítěz nemusí získat absolutní většinu hlasů. Takový systém je totiž zaměřený na středové kandidáty, kteří nikomu nevadí, nikomu neškodí," poukázal na nevýhody volby, ve které vítěz musí získat nadpoloviční většinu hlasů, Marek Benda (ODS), zpravodaj nedávno zamítnuté novely o přímé volbě z dílny ČSSD.

PSALI JSME: Koalice plánuje protikorupční soudy a internetové volby

Jasné není ani to, kolik kandidátů by do druhého kola postoupilo. TOP 09 a VV jsou pro dva postupující kandidáty. ODS by ale šanci dala všem, kteří by napoprvé obdrželi alespoň 12,5 procenta hlasů. "Pokud se vybírá pouze ze dvou kandidátů, je to jen volba menšího zla," myslí si Benda. Jako příklad připomněl slovenské volby z roku 2004, kdy se do druhého kola dostal Ivan Gašparovič a Vladimír Mečiar, a volby ve Francii z roku 2002, kdy proti sobě stáli Jacques Chirac a Jean-Marie Le Pen.

S tím ale Gazdík nesouhlasí. "Transparentnější bude, když postoupí jen první dva kandidáti. Je to obvyklá praxe."

Co (ne)smí prezident

Různě se strany dívají i na pravomoci hlavy státu. VV jsou pro jejich posílení. "Když někoho volíte přímo, tak má větší legitimitu a je potřeba to zohlednit," tvrdí Kočí. A Gazdík jí dává za pravdu. "Pokud bude přímá volba, bude možné diskutovat o posílení pravomocí prezidenta."

To ale Benda označil za "naprosto vyloučené". "Naopak se nabízí otázka, jestli v momentě, kdy je přímo volený, neodvolatelný a neodpovědný prezident, nemá být minimálně část pravomocí převedena na kontrasignované, za které odpovídá vláda," uvažuje Benda.

VV i TOP 09  usilují nejen o změnu prezidentské volby, ale chtějí celkovou reformu ústavy. "Je třeba vyvážit pravomoci mezi prezidentem, Senátem a Poslaneckou sněmovnou. V současné době je třeba sněmovna příliš silná," myslí si Gazdík.

VV chtějí zavést i povinné stropy pro financování předvolebních kampaní. Tím se ale ostatní dvě strany zatím vůbec nezabývaly.

Trojkoalice se dohodla, že návrh na změnu zákona sněmovně předloží do podzimu. "Čím déle se to bude odkládat, tím více se to bude rozmělňovat. A také chceme, aby prosazení přímé volby bylo definováno v koaliční smlouvě," zdůraznila Kočí.

První pokus

Jako první se v roce 2001 přímou prezidentskou volbu snažili prosadit Cyril Svoboda a Karel Kühnl spolu s dalšími kolegy z tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA. Návrh, jehož součástí bylo i omezení poslanecké imunity, však sněmovna zamítla hned v prvním čtení. Proti byli poslanci z ODS, KSČM a několik sociálních demokratů. Poslední dvě jmenované strany ale během let změnily názor a dnes jsou hlasitými zastánci přímé volby.

Foto: Lucie Pařízková, ČTK