Prohlášení premiéra Topolánka před hlasováním o nedůvěře vládě:
Vláda bude zítra čelit pátému pokusu o vyslovení nedůvěry. Za daleko důležitější, než osud vlády, však pokládám osud deseti milionů obyvatel České republiky, kteří jsou ohroženi světovou ekonomickou krizí.
Opakovaně jsem zdůrazňoval, že vláda má smysl jen tehdy, když bude plnit své programové prohlášení a realizovat reformy. Vládnout, jen aby se vládlo, nemá smysl a já to zásadně odmítám.
Před začátkem tohoto roku jsme si stanovili dva základní cíle: Zvládnutí dopadů světové ekonomické krize a předsednictví v EU. To jsou cíle, které jsou v zájmu všech občanů, bez ohledu na to, kterou stranu volili.
Cítím, stejně jako po volbách, odpovědnost za všechny a hodlám prosazovat a přijímat pouze taková řešení, která jsou v dlouhodobém zájmu České republiky.
Jsem přesvědčen, že pokračování této vládní koalice a naplnění těchto dvou cílů má smysl a věřím, že vláda k jejich úspěšné realizaci v úterý získá mandát.
Česká republika nyní potřebuje především stabilitu, a to z důvodů zahraničně politických a zejména ekonomických a sociálních. Jakákoli politická nestabilita jen prohloubí nejistotu a obavy a zhorší vyhlídky na úspěšné překonání důsledků krize.
Vyjádřit vládě nedůvěru lze samozřejmě při poměrech ve Sněmovně rychle. Otázka je, co přijde po tom. V situaci, kdy ti, kteří toto hlasování vyvolávají, nepřicházejí s žádným konceptem, s žádnou nabídkou další spolupráce ani s představou dalšího postupu, pokládám tento akt za čirou neodpovědnost. Zvláště v situaci, kdy se nacházíme uprostřed světové ekonomické krize a kdy vláda je jediným fungujícím orgánem, který může řešit problémy občanů, nabídnout jim pomoc a chránit jejich pracovní místa.
Nicméně jako zodpovědný státník musím mít připraveny varianty řešení, kdy stejnou odpovědnost, jakou cítím vůči České republice, nebudou cítit všichni ústavní činitelé.
Proto:
1) Bude-li vládě vyslovena nedůvěra, pak očekávám, že prezident nenaruší dosavadní ústavní zvyklosti a pověří předsedu nejsilnější strany sestavením nového kabinetu.
2) Nepodaří-li se sestavit většinovou nekomunistickou vládu, pak ODS odmítá přistoupit na nepolitická mimoústavní řešení v podobě úřednické či polopolitické vlády. Taková vláda nezíská podporu poslanců a poslankyň ODS, a pokud by získala důvěru, může se tak stát pouze díky přímé či nepřímé podpoře komunistů. Byl by to vskutku zvláštní dárek občanům k 20. výročí sametové revoluce.
3) V případě, že vláda zítra nedostane důvěru a nebude možno sestavit nový většinový kabinet bez podpory komunistů, pak ODS jednoznačně podporuje nejrychlejší možnou cestu k předčasným volbám, a to ještě v létě letošního roku.
Mirek Topolánek