Senát zamítl protikorupční balíček ministra vnitra Martina Peciny (za ČSSD), který mimo jiné zavádí korunního svědka a upravuje protikorupčního agenta. Senátoři poukazovali na to, že předloha řeší boj s úplatkářstvím sporným způsobem a nemohou ji už měnit.
Verdikt horní komory znamená, že zákon končící vlády platit nebude. Nová sněmovna už o jeho konečném osudu rozhodovat nemůže. K předloze měli výhrady i někteří sociální demokraté. Zákon dopadl podle očekávání: jeho zamítnutí doporučily tři senátní výbory, které jej projednávaly. Pro schválení balíčku bylo jen 25 ze 70 senátorů. Návrh na zamítnutí pak podpořilo 43 členů horní komory. Pro zamítnutí byl i bývalý státní zástupce Miroslav Antl (ČSSD).
Korupce nejvíce poškozuje morálku, veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí, obhajoval předlohu Pecina, kterého prý překvapilo, že se zpolitizovala. Ministr vnitra přiznal, že jde o propolicejní balíček, jak o něm hovořili kritici z ODS. Pecina mluvil o rozšíření možnosti odposlechů a pravomoci policie zjišťovat údaje o daňových přiznáních. "Kvůli těmto dvěma opatřením nevznikne z České republiky policejní stát," uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Protikorupční balíček prošel sněmovnou. Narazí v Senátu
Economist: Češi mají dost korupce a handrkování
Novou úpravu protikorupčního agenta Pecina zdůvodnil tím, že současná není účinná. Nebyl by to podle něho protikorupční agent. Spolupracující obviněný by měl podle něho jistotu, že mu bude snížen trest. Nový by byl institut korunního svědka, dodal.
Proti předloze se vyslovovali hlavně senátoři ODS a za TOP 09 a Starostové. Například podle Pavla Sušického (ODS) boj s korupcí vede skrze průhlednost, třeba v zadávání zakázek. "Je třeba odstraňovat příčiny, ne následky," uvedl jeho stranický kolega Jaroslav Kubera, který si postěžoval na to, že předloha byla předložena pozdě a Senát ji nemůže měnit.
Senát zamítl zákon o regulaci lobbování
Senát podle očekávání zamítl regulaci lobbingu zákonem, který v bývalé sněmovně prosadily ČSSD s KSČM a Stranou zelených. Podle senátorů by zákon omezil ústavní práva, navíc ne všem stejně. Senátoři poukazovali také na další byrokracii, kterou by předloha přinesla, a nejasné vymezení lobbisty. Pro zamítnutí předlohy hlasovalo 38 ze 65 senátorů, mezi nimi i dva sociální demokraté. Proti odmítnutí hlasovali jen dva členové horní komory - Alena Gajdůšková (ČSSD) a Jiří Čunek (KDU-ČSL). Dalších 25 lidí se hlasování zdrželo.
Zákon o lobbingu počítal s tím, že by se každý lobbista musel registrovat u ministerstva vnitra. Veřejní funkcionáři by schůzky s nimi hlásili jednou za čtvrtletí ministerstvu vnitra, poslanci a senátoři svému mandátovému výboru. Setkání by hlásili i lobbisté. Pokud by jedna ze stran tato pravidla porušila, hrozila by jí až milionová pokuta, případně pětiletý zákaz činnosti. Výjimku by měli představitelé obcí a krajů, u nichž by pravidla nebyla vymahatelná.
Bezpečnostní výbor podal návrh na zamítnutí prakticky jednomyslně. "Ne vše, co se urodí ve sněmovní zahrádce, je zdravé. Některé věci jsou i nahnilé," konstatoval zpravodaj předlohy Vladimír Dryml (ČSSD). Jaroslav Kubera (ODS) označil předlohu za předvolební zákon a tázal se, zda by zákonodárci museli zapisovat kontakt i s agentem provokatérem. Jaromír Štětina (TOP 09 a Starostové) poukazoval na nejasnou definici lobbisty. Zřejmě by prý museli být zapisovány i manželka, děti, přátelé z facebooku a kamarádi z hospody.
Zákon neúspěšně obhajoval poslanec ČSSD Jeroným Tejc. Poukazoval na to, že lobbování by mělo být pod kontrolou a měl by mít pravidla, aby se nedělo "někde za závěsy". Lobbistické registry existují v USA, v Evropské unii zatím na dobrovolné bázi. Loni v červnu například spustila svůj registr Evropská komise.
Foto: Tomáš Nosil, ČTK
