Větší spolupráce zákonodárců s vědci je žádoucí, může znamenat přínos zejména při posuzování návrhů zákonů. Řekl to v úterý po semináři Akademie věd ČR (AV ČR) v Senátu jeho předseda Milan Štěch. Vědci přišli s nabídkou expertní podpory u několika desítek konkrétních témat. Inspirovali se ve Velké Británii, kde funguje speciální parlamentní kancelář, která vyhledává a srozumitelně zpracovává témata z výzkumu.
Štěch řekl, že spolupráce mezi vědci z AV ČR v některých oblastech již existuje, mohla by se ale rozšířit na další odvětví. Konkrétně zmínil medicínu, dopravu či jadernou energetiku. Naslouchat vědcům se podle něj vyplatí již proto, že podávají "stanoviska bez postranních úmyslů". Vědci by podle něj neměli čekat, až se na ně zákonodárci obrátí. "Možná by bylo dobré, aby se někdy chovali jako lobbisté a stanoviska nám vnucovali," podotkl Štěch.
Podobnou roli zastává ve Velké Británii parlamentní kancelář, jejíž práci na semináři v Senátu osvětlili experti z této země. Vznik obdobné kanceláře v Česku by ale předseda Senátu nepodpořil, byla by podle něj nadbytečná. Přesto doufá, že nabídka vědců dojde sluchu u mnoha senátorů. "Přál bych si, aby naše výbory a komise věděly, že v ústavech AV ČR jsou lidé, kteří jsou ochotni s nimi komunikovat," uvedl.
Místopředseda AV ČR Pavel Baran již dříve uvedl, že vědce k nabídce expertní podpory motivuje snaha vrátit veřejnosti to, co do vědy investuje. Konkrétní témata, k nimž se mohou vyjádřit, prezentovali dnes odborníci z jednotlivých pracovišť AV ČR.
Ředitel Ústavu termomechaniky Jiří Plešek poukázal například na témata jako je skladování vyhořelého paliva z jaderných elektráren, seismické ohrožení, nedostatek vody, podmínky pro těžbu či nové typy datových úložišť. V oblasti živé přírody, k níž se vyjádřil Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky, mohou vědci poskytnout podklady k tématům, jako je šlechtění nových plodin, genetické modifikace či výživa hospodářských zvířat.
Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky zákonodárcům předestřel témata pro expertní podporu z chemie a medicíny. Jako příklad uvedl syntetickou biologii, umožňující vytváření mikroorganismů schopných například produkovat léčiva nebo odstraňovat škodliviny z prostředí. Další je využití kmenových buněk, biologická cílená léčba či výzkum civilizačních chorob.
