Všechny hlavní parlamentní strany slibují ve svých předvolebních programech změny v daních, zpravidla zjednodušení celého systému. Strany se většinou shodují na zrušení superhrubé mzdy. ODS, TOP 09 nebo Piráti slibují nižší zdanění práce, většinou snížení odvodů na sociální pojištění. ČSSD nebo KSČM navrhují progresivní zdanění, lidovci další zvýšení daňových slev na děti. Hnutí ANO přišlo se zaměstnaneckým výdajovým paušálem 500 korun měsíčně.
ODS a TOP 09 rovněž potenciálním voličům nabízejí zrušení elektronické evidence tržeb, kterou považují za zbytečnou administrativní zátěž pro podnikatele. Změny v EET navrhuje i hnutí ANO, které právě toto opatření v současné vládě prosadilo. Povinnost by se podle ANO neměla vztahovat na fyzické osoby s paušální daní a s příjmy do 500 tisíc korun, na bufety ve školách nebo dětských kroužcích, na e-shopy nebo na prodej vánočních kaprů.
Naopak proti zrušení EET není například KSČM, která ovšem požaduje vyhodnocení fungování systému. KDU-ČSL chce z EET vyjmout drobné podnikatele. Podle Pirátů by se výhledově EET mělo nahradit lepším systémem.
V případě změn daňového systému vládní ČSSD sází na progresivní zdanění a zrušení superhrubé mzdy. Strana chce zavést progresivní zdanění příjmů fyzických osob, tím plánuje snížit daně a zvýšit příjmy 98 procentům zaměstnanců. Strana zároveň navrhuje progresivní zdanění velkých firem s vysokými zisky nad 100 milionů korun, na majetek nad 50 milionů korun plánuje zavést dědickou a darovací daň na úrovni osmi procent a u majetku nad 100 milionů korun ve výši 15 procent. Také ovšem slibuje snížení daní pro malé a střední podniky.
Hnutí ANO chce vedle zavedení nového výdajového paušálu zrušit superhrubou mzdu a pro lidi s příjmem do 113 tisíc korun měsíčně zavést daňovou sazbu 19 procent. Navrhuje také snížení daně z přidané hodnoty na základní potraviny na deset procent. Daňové sazby pro právnické osoby chce hnutí ponechat v současné výši, odmítá zavádění sektorové daně pro banky.
DPH chce hnutí snížit z 15 na deset procentních bodů pro základní potraviny, vodné a stočné a řezané květiny. Stejně by měla klesnout sazba za stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů v pohostinství, za služby v péči o seniory a handicapované nebo za úklidové služby. Snížení DPH z 21 na deset procent navrhuje ANO pro točené pivo, kadeřnictví nebo opravy obuvi a kol.
KDU-ČSL chce zvýšit slevy na dani z příjmu daňového poplatníka a zvýšit slevy na dani z příjmu rodičům za jejich děti. Rovněž plánuje podporovat snížení ceny práce nebo zkrácené pracovní úvazky.
Opoziční ODS plánuje po zrušení superhrubé mzdy stanovit daň na 15 procentech z hrubé mzdy a chce pouze dvě sazby DPH - základní 19 procent a sníženou 10 procent. Strana rovněž navrhuje snížení odvodů placených zaměstnavatelem o dva procentní body.
Předhánění politických stran
TOP 09 chce rovněž jen dvě sazby DPH, a to 20 a 10 procent. Odvody na sociální pojištění chce snížit o osm procentních bodů a odstranit z daňového systému výjimky.
Naopak proti snižování odvodů je KSČM, podle které by tento krok ohrozil stabilitu sociálního a zdravotního pojištění. Zároveň strana navrhuje progresivní zdanění fyzických osob. U DPH navrhuje návrat ke dvěma sazbám, a to k dnešní základní sazbě 21 procent a jedné snížené pět procent. Dnes jsou v ČR tři sazby DPH - 21 procent, 15 a 10 procent.
Piráti navrhují zjednodušení daní, zrušení superhrubé mzdy a sjednocení všech odvodů do jedné platby a rovněž snížení zdanění práce. Zároveň, podobně jako ČSSD, plánují zavést sektorové zdanění. "Podpoříme zdanění bank. Změnu daňových sazeb a dosazením silného vedení regulačních úřadů budeme tlačit na telekomunikace a vodárny, aby snížily ceny pro české spotřebitele," uvedla strana.
"Před letošními volbami se jednotlivé politické strany předhánějí, čí program bude méně realistický. Zatímco ODS a TOP 09 dramaticky osekávají příjmy státu, což by vedlo k deficitnímu hospodaření, představený program ČSSD navyšuje výdaje, což povede ke stejnému cíli," řekl Štěpán Křeček z VŠE.
