Pokud v Česku vznikne a bude vládnout menšinová vláda, význam odborů a tripartity by mohl výrazně vzrůst. Díky dohodě se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na návrzích zákonů by případný kabinet mohl pro normy ve sněmovně snadněji najít podporu. Po volebním propadu a oslabení levice by odbory navíc mohly částečně zastoupit její roli a místo ní by mohly přicházet s návrhy u dávek, podpor či důchodů. Je o tom přesvědčen předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš začal sestavovat menšinový kabinet ze členů svého hnutí a odborníků. Už dřív uvedl, že by vláda měla být do Vánoc. Není ale jisté, zda získá důvěru sněmovny. Odbory případnou menšinovou vládu vnímají pozitivně. "Menšinová vláda má menší stabilitu. Nebude dán vždy ustálený směr, budou se hledat ad hoc dohody. To je zajímavá situace pro odbory a tripartitu, která bude hrát významnější roli než v době stabilní vlády," uvedl Středula.
Pro jednobarevnou vládu je snadnější sladit program a zájmy než v koalici, obtížněji se ale hledá podpora v parlamentu. Podle šéfa ČMKOS by se menšinová vláda mohla o tripartitní dohodu s odboráři a podnikateli u návrhů jednotlivých zákonů opřít a snadněji by pro ně díky tomu mohla získat hlasy poslanců jiných stran.
"Vláda se možná bude měnit častěji, ale výhodou je, že odbory a zaměstnavatelé zůstávají titíž. Význam naší role může skutečně růst geometrickou řadou," je přesvědčen Středula. Míní, že roli bude hrát i volební propad levice. "Oslabení levice dává zprávu, že význam odborů se bude zvyšovat. Asi budeme nahrazovat prvky, které by měla dělat silná levice," dodal předák.
Odbory i zaměstnavatelé si spolupráci s končící Sobotkovou vládou pochvalovali. Tripartita projednávala návrhy zákonů i strategických plánů, pravidelně se zabývala čerpáním peněz z evropských fondů. S dřívějšími pravicovými vládami měli odboroví předáci napjaté vztahy a tripartitní jednání nejednou na protest opustili. Podle Středuly by od případného menšinového kabinetu nebylo rozumné, aby "si to se sociálními partnery rozházel".
Středula podotkl, že se "volební výsledky nerovnají volebním důsledkům". Narážel tak na nynější nemožnost sestavit koalici i na povolební průzkum agentury Median, podle něhož převládala u lidí nespokojenost s výsledkem voleb. "Ať vláda vládne a předvede se. Třeba bude vládnout moudře. Nejsme opraváři rozhodnutí voličů, můžeme ukázat cestu a věci pojmenovat," dodal předák. Podle odborů je nyní nejdůležitější ustavení nové sněmovny a schválení rozpočtu na příští rok. Noví poslanci se poprvé sejdou 20. listopadu.
Odboráři už začali po volbách podnikat první kroky. Minulý týden přišly s peticí školské odbory. Žádají v ní dodržení slibů a postupné zvyšování platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020. V prvním čtvrtletí příštího roku konfederace oznámí svou představu o dalším růstu minimální mzdy. Ještě na jaře před sestavováním příštího rozpočtu chce také začít vyjednávat o zvýšení platů ve veřejném sektoru pro rok 2019. Velkým tématem je pro odbory i příprava na digitalizaci a robotizaci či na další období čerpání peněz z fondů EU.
Odborová konfederace sepsala doporučení pro novou vládu s deseti body. Podporuje mimo jiné rozšíření EET, žádá rovnoměrné rozložení daní a odvodů na zaměstnance i OSVČ, odmítá školné a zdravotnické poplatky, chce prosazovat další ochranu zaměstnanců v zákoníku práce a bránit přílivu "levné pracovní síly" z ciziny.
