Stropnický je pro zrušení vojenského újezdu Brdy

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) je pro rušení vojenského újezdu Brdy, které připravují ministerstva obrany, vnitra a životního prostředí už 2,5 roku. Zákon o vojenských újezdech chce obhájit v prvním čtení na březnové schůzi Sněmovny. Návrh příští týden předloží spolu s náčelníkem generálního štábu poslancům sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost. Novinářům to řekl ministr, který v pondělí v Brdech jednal se zástupci obcí a vedení Plzeňského a Středočeského kraje.

Plzeňský kraj podporuje návrh ministerstev, tedy rozdělení katastrů mezi obce obou krajů, tedy návrat k historickým hranicím krajů i obcí před vznikem vojenského prostoru. Středočeský kraj chce naopak újezd zachovat a dále a o jeho transformaci dále jednat.

"Předpokládám, že ve Sněmovně k tomu bude bohatá diskuze. Důležitým krokem bude, že to půjde ještě před začátkem březnové schůze do příslušného výboru (pro obranu a bezpečnost)," uvedl Stropnický. Diskuze na výboru podle něj řekne, kam se bude ubírat podpora politických stran.

"Ve hře je jedna zásadní změna a já bych velmi nerad, aby k ní došlo. Považoval bych to za chybu. Tedy to, co navrhují oponenti návrhu, abychom Brdy nechali, ještě o nich diskutovali a zmenšili hranice ostatních vojenských újezdů," uvedl ministr. Zmenšení hranic ostatních újezdů je podle něj správný krok, ale vyjmutí Brd, jejich konzervaci a návrat k "široké nekonečné diskuzi" by považoval za chybu.

Podle Stropnického se oba kraje ve svých názorech příliš neposunou, a proto by měl zvítězit "zdravý rozum a smysl pro obecný zájem celku". A to, že to někomu přinese trochu víc a někomu trochu méně komplikací, to už je prostě život. Jde o to společně se to pokusit vyřešit a aby na tom především získal občan. Nezíská nic tím, že o tom budeme neustále někde diskutovat a dále potvrzovat jízlivou informaci, která o nás občas jde i do zahraničí, že si Češi neumějí vládnout," uvedl Stropnický. Podle něj se běžní občané s rušením Brd seznámili, uplatnili své obavy, které byly prodiskutovány a ministerstva to lidem "dokázala vysvětlit".

Ministr zopakoval, že současná rozloha vojenských výcvikových prostor je značně naddimenzovaná, vychází z armády se 115 tisíci vojáky. Nyní má ale ČR přibližně 20 tisíc vojáků. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla se snaží armáda co nejvíce zefektivnit činnost a nevynakládat prostředky tam, kde je to neúčelné. "Peníze nutně potřebujeme jinde," řekl generál.

Podle středočeského hejtmana Josefa Řiháka (ČSSD) není rušení vojenského prostoru nejlepší řešení. "Proč neomezit ty ostatní újezdy, kde nejsou žádné problémy jak s kraji, tak s obcemi, a vyjmout Brdy ze zákona a dále o nich diskutovat". "Nejsme přesvědčeni o tom, že ta suma, která je ročně vynakládaná na správu újezdu, tedy zhruba 77 milionům korun ročně, je tak veliká, aby armáda musela Brdy rušit. Možná, že rušení prostoru, vznik CHKO a ježdění na střelby jinam přijde stát dráže," uvedl. Dodal, že navrhne poslancům ČSSD, aby pozměňovacím návrhem Brdy ze zákona vyčlenili. Podle Řiháka nejsou Brdy připravené na to, že se hned otevřely.

"Nejde o válku krajů o území, ale je to diskuze se státem o tom, jak bude vypadat příští rozdělení Brd. Návrat katastrů před vznik vojenského újezdu je relevantní," řekl náměstek plzeňského hejtmana Ivo Grüner (ČSSD). Pro Plzeňský kraj je důležité ochránit zdroje pitné vody a provést protipovodňová opatření, která komplikují život obcím na Rokycansku. A to ať újezd zůstane, anebo vznikne CHKO, řekl. Kraj i starostové budou respektovat rozhodnutí státu, dodal.

Podle náčelníka generálního štábu už armáda s Brdy nepočítá. Rezort obrany přišel závěrem loňského roku o 730 milionů korun, což je suma, kterou dříve věnoval na provoz všech výcvikových prostorů. Pokud by újezd Brdy zůstal, musela by armáda nejspíše seškrtat peníze na provoz, "což by mohlo snížit obranyschopnost země". Podle něj i ministra pyrotechnická sanace vojenského prostoru Brdy "s určitými problémy probíhá", a to jak povrchová, tak hloubková na dopadových plochách. Skončí v roce 2017.