Tři čtvrtě milionu pro extremisty. Patří jim za volby

Je to jeden z volebních paradoxů. Na jedné straně se stát snaží Dělnickou stranu rozehnat, na druhé jí věnuje peníze na další fungování. Musí. Partaj předsedy Tomáše Vandase získala v eurovolbách přes jedno procento hlasů a má nárok vylovit si ze státní kasy 761 tisíc korun. Na pokrytí volebních nákladů. A na další rozvoj, jak slibuje předseda Vandas.

Státní pokladna tak bude paradoxně sponzorovat partaj, o jejíž rozpuštění na podzim hodlá znovu usilovat i ministr vnitra Martin Pecina. Strana sice sněmovnímu kontrolnímu výboru dodala neúplnou výroční finanční zprávu za minulý rok, ale podle zákona není její úplnost při eurovolbách podmínkou pro vyplacení "příspěvku na úhradu volebních nákladů“. S tím souhlasí i ministerstvo financí, které peníze vyplácí.

"Kampaň nás vyšla na řádově desetitisíce korun - maximálně na sto tisíc," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ Vandas. "Garsonku, byty ani nic jiného si z těch zbylých peněz nekoupíme, to půjde na další rozvoj strany, tisk propagačních materiálů a organizaci mítinků," vypočítal předseda strany.

Na více než tři čtvrtě milionu korun ze státní kasy se Dělnická strana může těšit, navzdory dřívějším vyjádřením členů parlamentního kontrolního výboru. Jeho šéf Vladimír Koníček (KSČM) ještě minulý týden prohlašoval, že strany s neúplnými zprávami státní peníze nedostanou. Nyní po dotazu on-line deníku TÝDEN.CZ uznal jejich nárok.

"Máte pravdu, to se týká jen příspěvku na činnost, který se dává za tři procenta po parlamentních volbách. U evropských voleb to neplatí,“ potvrdil Koníček. Oddechnout si tak může například také Evropská demokratická strana, Věci veřejné nebo Pravý blok, které také nedodaly kompletní zprávy.

Třicet korun za každý hlas

Odmítnutí lisabonské smlouvy, vypovězení přistěhovalců a zastavení pomoci rozvojovým zemím – tyto a další teze volebního programu Dělnické strany oslovily přes 25 tisíc lidí. Nacionalistickým dělníkům nízká volební účast napomohla k tomu, že se těsně přehoupli přes jednoprocentní hranici klíčovou pro příspěvek ze státní kasy. Každý hlas jim tak přinese třicet korun.

Ministerstvo vnitra, jež se o zrušení Dělnické strany neúspěšně pokoušelo, se k věci příliš vyjadřovat nechce. "Musíme se řídit zákonem a z našeho pohledu k tomu není co dodat,“ vzkázala Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Chtěli pět procent

Pokladník strany může být spokojen, oproti předchozím eurovolbám v roce 2004, kdy nacionalisty zvolilo jen 0,18 procenta občanů, si téměř šestinásobně polepšili.

Ještě úspěšnější byla Dělnická strana na Ústecku. Tam Vandasovu partaj preferovala téměř tři procenta voličů, přičemž v Litvínově získali nacionalisté bezmála sedm procent hlasů. "Jsme celkem spokojení, je to dobrý základ pro předčasné volby, kdy bychom chtěli získat dvě až tři procenta hlasů," řekl Vandas.

Foto: Karel Šanda, Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek