Inovace v Česku: lidé oceňují bezhotovostní platby a zábavní technologie, očekávají lepší silniční síť

Češi chtějí inovace zejména při lepším propojení úřadů, v dostupnější zdravotní péči, sdílení informací mezi lékaři a zkvalitnění silniční sítě. Nejspokojenější jsou s inovacemi u bezhotovostního placení, technologií pro zábavu a umělé inteligence. Vyplývá to z průzkumu Index inovací, který dnes novinářům představili zástupci společností ČSOB a Mastercard. ČSOB Index inovací činí 78,3 bodu z maximálních 100 bodů.

"Češi vítají inovace, protože je vnímají jako faktor, který zlepšuje dosavadní stav, zkvalitňuje život a přináší lepší zákaznickou zkušenost. Zatímco v pandemii a po ní se rozvinuly on-line služby ve finančním sektoru a v gastronomii, a začala se používat bankovní identita, jiné oblasti v inovacích přešlapují na místě," uvedla členka představenstva ČSOB Michaela Bauer.

Výrazné zlepšení lidé očekávají i u ochrany vody a v kvalitě potravin. Naopak v kategoriích on-line her a umělé inteligence aktuální spokojenost uživatelů s inovacemi dokonce převyšuje očekávání.

"Ve zdravotnictví se daří digitalizovat jen částečně, celkem to jde na úrovni jednotlivých poskytovatelů, tedy nemocnic a ambulancí. Jejich vzájemné propojování je na tom podstatně hůře, kdy výměna zdravotní dokumentace, objednávání k lékařům nebo elektronické žádanky nejsou. Na to negativně reaguje veřejnost, lidé jsou zvyklí z celé řady jiných oborů na přínosy digitalizace a očekávají to stejné i ve zdravotnictví," upozornil Matěj Adam ze společnosti Aireen, která vyvíjí diagnostiku onemocnění pomocí snímků oční sítnice a umělé inteligence.

Nejsilnějším trendem v bezhotovostním placení je používání nositelné elektroniky v čele s mobily a hodinkami, ke kterým se přidávají prsteny a náramky. "Jdeme směrem, kdy bude platba jako proces upozaděna a zkoušíme platit bez platebního nástroje jen na základě identifikace pomocí obličeje," doplnila ředitelka Mastercard pro ČR a Slovensko Jana Lvová.

Firmy podle průzkumu v průměru investují do inovací půl milionu korun ročně, ale mezi podniky jsou velké rozdíly. Zatímco malé firmy s obratem do tří milionů Kč investují do inovací v průměru 48.000 Kč ročně, ty velké s obratem nad 40 milionů Kč investují 2,1 milionu Kč. Velkým firmám se téměř vyrovnají start-upy, které investují do inovací ročně 1,9 milionu korun. Větší míře inovací brání podle více než dvou třetin firem a podnikatelů především náklady, které jsou s jejich zaváděním spojené. Dále je to nedostatek kvalitních zaměstnanců nebo absence poptávky ze strany klientů.

Průzkum Index inovací se konal v září a v říjnu mezi 1355 respondenty z celé ČR. Index může nabývat hodnot od 0 do 100 bodů, hodnoty od 80 bodů výše lze považovat za velmi dobré a hodnoty pod 20 bodů za velmi špatné. Další část průzkumu zahrnovalo dotazování mezi 500 zástupci firem a podnikatelů a 32 start-upy. Průzkumy uskutečnila společnost Datank.