Senátní ústavně-právní výbor odmítl řešit případnou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Navrhoval to místopředseda výboru Tomáš Goláň (za Senátor 21) kvůli podezření z ovlivňování soudců hlavou státu a jeho podřízenými, kterým se má večer zabývat sněmovní podvýbor pro justici. Na toto jednání poukázal předseda výboru Miroslav Antl (ČSSD) s tím, že Goláň by si měl pro projednání žaloby Senátem zajistit podporu nejméně třetiny senátorů.
"Ústavně-právní výbor není oprávněn řešit ústavní žalobu na prezidenta," uvedl Antl. Třetina, tedy 27 senátorů, by se podle něj musela s návrhem žaloby obrátit na organizační výbor horní komory. Návrh žaloby by pak musel schválit Senát jako celek hlasy nejméně tří pětin senátorů.
Goláň svůj záměr avizoval v úterý v rozhovoru pro zpravodajský server Seznam. Podle senátora by se horní komora měla zabývat tím, zda se Zeman nedopustil velezrady. "Útok na moc soudní beru jako útok na demokracii," řekl senátor. Reagoval tak na informace o prezidentově snaze ovlivňovat soudní rozhodnutí, o níž v minulých dnech mluvili bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa či někteří soudci Ústavního soudu.
Baxa minulý čtvrtek v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách. Týdeník Respekt uvedl, že prezidentův kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. Hrad jakékoliv ovlivňování soudců odmítl.
Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory. Žalobu by projednával Ústavní soud.
K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.
