Prezidentův tajemník Ladislav Jakl tvrdí, že koaliční vláda Mirka Topolánka znala výhrady hlavy státu k lisabonské reformní smlouvě a Listině základních práv EU. Vyjednání dodatku podle Jakla ve vládě zablokovaly obavy z nedostatku sil a mandátu a také ministři Strany zelených Karel Schwarzenberg a Martin Bursík.
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl uvedl, že koaliční vláda Mirka Topolánka znala výhrady hlavy státu k lisabonské reformní smlouvě a Listině základních práv EU. "Pan prezident měl v průběhu sjednávání této smlouvy velké množství připomínek a tato připomínka samozřejmě byla jednou z nich. Vláda o této připomínce velmi dobře věděla," zdůraznil Jakl v pořadu Partie televize Prima. Upozornil i na to, že sám předseda tehdejší vlády Mirek Topolánek v médiích připustil, že česká strana neměla dost sil v poslední fázi jednání o lisabonské smlouvě vyjednat výjimky, které si vybojovali například Poláci a Britové.
ČTĚTE TAKÉ: Evropská diplomacie řeší, jak se zbavit Klause
Klaus si cynicky zahrává, říká mluvčí sudetských Němců
Lisabon lze letos ratifikovat i s podmínkou, tvrdí Fischer
"Tady jsme my mohli naprosto jasně uplatnit své právo veta," řekl Klausův tajemník. Topolánek podle něj také uvedl, že vláda k podobnému postupu neměla mandát, "protože její významný člen, Strana zelených, především ústy pana Bursíka a Schwarzenberga, nechtěla, aby česká vláda tento požadavek při sjednávání lisabonské smlouvy uplatňovala".
Vondra: Slyším to poprvé
Topolánkův vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra ale na Primě řekl, že nynější Klausovy výhrady slyší poprvé. "Pokud jde o tuto konkrétní obavu, tak ji pan prezident nikdy v celém průběhu nevznesl. On samozřejmě celou dobu konzistentně říkal, že se mu lisabonská smlouva nelíbí, že k ní má výhrady, ale nikdy neřekl tuto konkrétní specifickou obavu," uvedl Vondra. Podobně se vyjádřil i další z Topolánkových ministrů Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Podle Jakla je česká strana v pozici, kdy jí Evropská unie bude muset vyhovět a měla by toho patřičně využít. "Pan prezident neblokuje smlouvu proto, aby si zachoval tvář. Snaží se bojovat za zájmy České republiky a jejích občanů. Když Německo čekalo na verdikt tamního ústavního soudu, nikdo si nedovolil kolem něj podupávat a tlačit na něj. Prezident navíc není ten, kdo smlouvu blokuje. Stále se ještě čeká na Ústavní soud," vysvětlil.
Už v únoru letošního roku sněmovna při schvalování smlouvy vydala usnesení, ve kterém upozorňovala na možnost prolomení Benešových dekretů. Evropská rada na to reagovala prohlášením, že retroaktivní působení Listiny základních práv EU je vyloučené. Podle Jakla má však tento závěr pouze deklaratorní povahu a to Klausovi nestačí. "Podobné deklaratorní akty, jako například v případě Irska, nemají právní váhu a my chceme skutečné záruky," řekl Jakl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek si přisadil a zdůraznil, že on by se jako premiér - pokud by prezident podobnou výjimku žádal - nepochybně zasadil o její prosazení. Po vyjádření sympatií k poválečnému prezidentu Edvardu Benešovi na adresu exministra zahraničí Schwarzenberga řekl, že prý má ve svých článcích zarážejícím způsobem ostré výhrady k prezidentově poválečné politice a pro odsun sudetských Němců používá zásadně slovo "vyhnání". "To od člověka, který se později stal ministrem zahraničí české vlády, je pro mne prostě nestravitelné. Pak chápu obavy prezidenta republiky," poznamenal Paroubek.
Foto: Jan Schejbal
