Snížení nákladů
Vládnout s Babišem? ČSSD vyjde referendum jen na sto tisíc

Za referendum, v němž budou od pondělí do poloviny června členové ČSSD hlasovat o podpoře koaliční vlády s hnutím ANO, zaplatí sociální demokraté zhruba sto tisíc korun. Tím, že sociální demokraté budou hlasovat na schůzích jednotlivých organizací, ušetří za poštovné. "Náklady tak zahrnují tisk hlasovacích lístků a obálky," řekl mluvčí strany Petr Vurbs.

ČSSD se pro tento způsob volby podle politologa Kamila Švece zřejmě rozhodla i proto, aby vznikl co možná nejmenší prostor pro zpochybňování výsledků a aby odvolil dostatečný počet členů. Výraznější a nezpochybňovaný výsledek bude snadněji přijatelný pro ty, kdo prohrají. Zmírňuje se tak riziko, že referendum stranu bude štěpit, míní.

Sociální demokraté mají s pořádáním referend dlouholeté zkušenosti, hlasovali už korespondenčně s volebními lístky vystřihnutými z novin nebo v plebiscitu, který byl otevřen široké veřejnosti. Aktualizované stanovy dovolují i elektronickou volbu, oficiálně zapsány byly ale až po rozhodnutí o vypsání plebiscitu. K tomu se ozývaly hlasy o možnosti hackerských útoků.

Výsledek má být tentokrát závazný, pokud přijde čtvrtina členů, tedy zhruba 4,5 tisíce. "Volební účast při korespondenčním referendu 2014, kdy se hlasovalo o změnách stanov včetně kvót pro ženy, moc vysoká nebyla," konstatoval Švec. Připomenul také, že výsledek tehdy ovlivnil vysoký počet neplatných hlasů. Sociální demokraté tenkrát v referendu odevzdali 11 783 hlasů, 3052 z nich ale bylo neplatných především kvůli chybějícímu verifikačnímu lístku.

Tentokrát se sociální demokraté podle Švece snaží mít hlasování víc pod kontrolou: "Tím, že se hlasuje na schůzích, také možná předpokládají, že výsledek se bude odvíjet od diskuse. Ne, že by se každý rozhodl v sobotu doma a v pondělí by hodil korespondenční lístek do schránky." Hlasování v organizacích by mělo také minimalizovat manipulace.

O nich se mluvilo v roce 2014 stejně jako v roce 2002, kdy ČSSD pořádala prezidentské primárky otevřené i pro veřejnost. Dvojímu hlasování u nestraníků měly tehdy zabránit archy, do nichž se příchozí zapisovali. Podle médií ale mohli nestraníci hlasovat několikrát. Zájemci o plebiscit chodili hlasovat do místností jednotlivých organizací, k dispozici byly i speciální stánky. Zhruba tisícovka lidí volila korespondenčně. Celkem se v referendu vyslovilo 27 222 lidí, 1278 hlasů bylo ale neplatných. Členové ČSSD, kteří dostávali pro odlišení červeně vytištěné lístky, tvořili zhruba třetinu hlasujících. Vítězi referenda, nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi, dalo hlas 12 836 účastníků, z toho víc než pět tisíc bylo od členů ČSSD. Pozdější nezvolení Zemana v duelu s Václavem Klausem znamenalo pro sociální demokraty začátek dlouholetého rozkolu.

Nyní se může strana výrazněji rozdělit na proudy pro účast ve vládě a proti účasti. "V rámci strany by se mohl utvořit hluboký názorový střet, který by straně zkomplikoval další rozhodování, ať už by byla ve vládě nebo v opozici. Měla by problémy sama se sebou, což je důležité z hlediska blížících se komunálních voleb, senátních voleb, kde obhajuje ČSSD nejvíc křesel," konstatoval Švec a připomněl, že nejhlasitějšími odpůrci vládního angažmá jsou právě senátoři. Dostatečně silný výsledek a účast v referendu umožní těm, jejichž názor nezvítězil, přijmout prohru jednodušeji.