Apel z Hradu
Zeman: Migrační krize může být hrozivou budoucností

Migrační krize není minulostí, ale může být hrozivou budoucností, řekl prezident Miloš Zeman po setkání se slovinským prezidentem Borutem Pahorem. Na řešení migrační krize se dvojice politiků neshodla, slovinský prezident se vyslovil pro přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Uvedl také, že se některá slovinská stanoviska od těch českých a visegrádských liší.

"Co se týče našich postojů, v demokratické společnosti bývá obvyklé, že některé postoje se shodují, jiné postoje se liší," řekl k rozdílům Zeman. Shoda je podle něj v důrazu na důslednější ochranu vnějších hranic EU, rozdíl naopak v postoji ke kvótám nebo relokačním mechanismům. "Možná, že bychom našli kompromis v tom, že bychom se shodli na určení horního limitu uprchlíků," poznamenal.

Pahor, jehož zemí již prošlo více než 450 tisíc uprchlíků, na rozdíl od Zemana a české vlády podporuje kvóty na přerozdělení uprchlíků. Nedovede si představit, jak bude možné dospět ke společné evropské politice, pokud se Evropa nesjednotí na minimálním počtu přijatých uprchlíků při přerozdělení těch, kteří žádají o azyl ve všech evropských zemích.

"Skupina V4 má některá konkrétní stanoviska k řešení uprchlické krize, která se poněkud liší od pohledu Slovinska na tuto problematiku," podotkl. Má to za částečně pochopitelné, protože středoevropské země nyní nejsou přímo vystaveny uprchlické vlně. Země V4 například podporují záložní řešení, spočívající v zesílení ochrany hranic Makedonie a Bulharska s Řeckem.

Zeman, který dnes od svého protějšku dostal vyznamenání slovinské republiky mimo jiné za dlouholetou náklonnost Slovinsku, vyjádřil přesvědčení, že je čas, aby Evropská komise a Evropská rada přešly od diskusí ke konkrétním činům. Ideálním fórem pro začátek diskuse je podle něj dnešní a páteční summit EU v Bruselu.