Topolánkova vláda přichystala podivný obchod se Spojenými státy. Vytoužené zrušení víz pro Čechy cestující do USA se tak úplně nekoná – ve skutečnosti je jen nahradí víza elektronická. Česká strana navíc odkývala přítomnost ozbrojenců v letadlech. A Američané kromě toho usilují o přístup k datům české daňové správy a trestního rejstříku. EU podobné dohody děsí..
Mirek Topolánek se ve Washingtonu chystá toto úterý udělat krok, který pomůže zrušit jeden ze symbolů postkomunismu: víza do USA. Konec čekání na ambasádě v Praze, konec dvěma tisícům třem stům odmítnutých turistů za rok, konec nesplněným snům o dovolené a zrušeným služebním cestám. Už teď se ale rýsuje, že místo euforie bude podpis memoranda o porozumění mezi ČR a USA provázet pachuť. Dohoda, již za českou stranu podepíše premiér Topolánek a za americkou ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff, má ještě letos umožnit připojení Česka k americkému programu zrušení víz, Visa Waiver Programme. Díky němu by stačilo, aby žadatel usedl k počítači a do systému na internetu vložil osobní údaje (hovoří se až o čtyřiceti položkách) a pak dva až tři dny čekal na verdikt. Cena za proceduru se sníží ze současných 2350 korun na nulu.
TEXT MEMORANDA ČTĚTE ZDE
Tím ale povzbudivé zprávy končí. Vyplnění formuláře nezaručí automatické povolení vstupu do USA. Ambasáda si „podezřelé“ jedince bude i nadále zvát na pohovory. Z toho je zřejmé, že zákazy cest úplně neskončí. Navíc hrozí, že Američané zavedou jednu velmi spornou novinku: imigrační úředníci se za zády žadatelů připojí k databázím českého trestního rejstříku a daňové správy a vytáhnou z nich údaje, o nichž turista třeba nemá ani tušení. Na tuto možnost upozorňují někteří diplomaté, vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra ji však odmítá: "Je to výmysl. V textu memoranda o tom nestojí ani slovo.“
Zadní vrátka
TÝDEN získal dokument ještě před jeho úterním podpisem ve Washingtonu. Skutečně v něm není nic o průniku imigračních úředníků do soukromí Čechů. Háček je ale v tom, že obsahuje většinou obecné formulace, které umožňují jakýkoli výklad. Češi v textu slibují "poskytovat informace umožňující určení totožnosti osob včetně biografických, biometrických a jiných údajů, které budou použity při rozhodování, zda osoby hodlající cestovat do Spojených států představují riziko pro zájmy Spojených států v oblasti bezpečnosti, vymahatelnosti práva a přistěhovalectví“.
O tom, co se pod "jinými údaji“ skrývá, se bude teprve jednat. "Zatím je to spíše v obecné rovině,“ říká ministr vnitra Ivan Langer. Logicky se dá tedy vyvodit, že Češi do jisté míry podepisují bianko šek. Langer je ale s textem spokojen. Za úspěch považuje požadavek reciprocity, podle něhož by citlivé údaje musely Spojené státy na oplátku poskytovat Praze. Představa, že by USA umožnily českým úředníkům přístup k datům svých občanů, zní ovšem nepravděpodobně.
ČTĚTE TAKÉ Žádné zemětřesení, tvrdí vicepremiér Vondra
I tak jsou Američané vstřícní jen na oko. "Dosáhneme sice zrušení víz, ale zároveň se dočkáme zavedení jiného druhu vízové povinnosti, která se jen bude jinak jmenovat,“ vysvětluje Filip Pospíšil z nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se mimo jiné zabývá ochranou osobních údajů. Také někteří europoslanci se již loni na jaře rozčilovali, že jde o "zavádění víz zadními vrátky“.
Ačkoli konečná podoba povolování cest do USA zůstává neznámá, o jednom "výbušném“ opatření se memorandum zmiňuje už dnes. Vláda totiž podpisem smlouvy přislíbí, že povolí přítomnost ozbrojených strážců na palubách letadel. Dopředu o tom neinformovala nikoho, natož pak veřejnost. Opatření zatím zavedlo jen sedm zemí. Vehementně proti se naopak staví třiatřicet leteckých společností; přítomnost zbraní na palubě pro ně znamená ohrožení bezpečnosti letu.
Hlavně rychle
"Proč vlastně máme parlament?" zlobí se místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ani minulý pátek neměl totiž text memoranda k dispozici. "Víte, jak se o těch změnách diskutuje třeba v Británii? K povinnostem vlády patří ochrana vlastních občanů i jejich osobních údajů. Měli bychom o tom alespoň mluvit."
Poslední kroky Topolánkova kabinetu okolo memoranda se podobají partyzánské akci. Nejde jen o obcházení parlamentu, také vláda přišla zkrátka. Na připomínky k dokumentu měla jen o něco více než víkend, ačkoli takový proces obvykle zabere několik týdnů. Konečná podoba textu vznikla podle Langra 6. února při návštěvě zástupce amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Richarda Bartha. Týž den Barth také vyhlásil, že by Češi mohli do USA bez víz už letos na podzim.
Námitky mohli ministři posílat od pátku 15. února, tedy dne, kdy se konala druhá prezidentská volba. Následoval víkend a hned v pondělí řízení skončilo. Vyjádřit se mohl Vondra a také ministři dopravy, financí, spravedlnosti, vnitra a zahraničí. Zcela mimo se ocitl Úřad pro ochranu osobních údajů a také ministryně Džamila Stehlíková (SZ), pod niž ochrana dat spadá. Jediné připomínky nakonec přišly z ministerstva dopravy, po jejich zapracování se však text prakticky nezměnil.
"Je to nepříjemná situace, ale chápu ji," komentovala opatrně připomínkové řízení Stehlíková, která konkrétní výhrady k dokumentu neměla - jednoduše proto, že jej neznala. Do textu chce zasáhnout v pondělí 25. února, těsně před Topolánkovou cestou do zámoří. Premiérovu odletu má totiž ještě předcházet projednání memoranda na vládě. Ministr Langer ovšem v rozhovoru pro TÝDEN uvedl, že žádné změny nepřipouští. Rozpačitě posuzuje postup vlády také šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec (ODS). "Stavím se k tomu velmi opatrně. Nelíbí se mi to, ale chápu to."
Vzhůru na Brusel
Jestliže Topolánek zvládá odpor ve vládních řadách, na evropské scéně se mu to příliš nedařilo. Evropská komise se proti českému postupu ohrazuje už delší dobu. Slova Frisa Abbinga, mluvčího eurokomisaře pro spravedlnost a vnitro Franka Frattiniho, znějí jasně. "Toto memorandum by mohlo posloužit jako příklad... pokud ten text bude slučitelný s právem EU a pokud bude respektovat kompetence EU, což se zatím neděje," prohlásil Abbing minulý týden.
Česká vláda ještě může být šťastná, že jí Brusel neoplácí stejně ostrými výroky, jaké používá ona. „Jedeme podepsat memorandum a vím, že se to nebude líbit Evropské komisi. Ale její postup v této věci je poměrně nestoudný. My podle evropské legislativy máme právo na stejný přístup k třetím zemím, co se týká vízové povinnosti, jako mají staré členské země EU. Oni ale nic nevyjednali a toto je mimo jiné poměrně jasný nátlak z naší strany," řekl 12. února Topolánek v rozhovoru pro TÝDEN.CZ. Podobně tvrdě se na adresu EU původně vyjadřoval i vicepremiér pro Evropu Alexandr Vondra. „EU pro nás v záležitosti víz neudělala nic. V minulosti nebyla žádná pomoc, žádná solidarita," prohlásil na počátku února po jednání s americkým úředníkem Barthem.
Minulý týden však začal ministr Vondra střet s Bruselem přece jen žehlit. Byl v patách eurokomisaři Frattinimu a při večeři v Bruselu či cestou do Štrasburku se mu snažil vysvětlit, že text česko-amerického memoranda je slučitelný s unijním právem. O opaku ale svědčí právní analýza Evropské komise ze 13. února. Podle ní spadá převážná většina požadavků stanovených v textu do její kompetence. Čeští experti ale vypracovali jinou analýzu, podle které ČR při jednání o zařazení do programu bezvízového styku exkluzivní kompetence na úrovni EU nenarušuje. V Praze nevyslyšeli další přání z Bruselu: počkat do 13. března, kdy se ve slovinské Lublani sejdou zástupci komise, předsednické země EU a USA.
Vondra si byl minulý pátek jist, že Frattiniho přesvědčil a komise už nemá s postupem vlády problém. Podle Vondry se Česko dokonce může stát „vůdčím příkladem." Komisař ani jeho mluvčí ovšem na veřejnosti nikdy nic takového neprohlásili. Ministři se také hájí tím, že memorandum nemá žádný právní dopad, nýbrž jde jen o politické gesto. Pro Evropu ale znamená signál k poplachu.
Outsideři
Co se Bruselu nelíbí? Nespokojené jsou hlavně „starší" země Evropské unie, jejichž občané s výjimkou Řeků můžou teď za oceán bez víz. Ve zvláštní situaci se ocitá jeden z nejvěrnějších spojenců Američanů v boji s teroristy - Britové. Američany děsí počet Britů pákistánského původu, kteří jsou skutečnými nebo potenciální teroristy a přitom mohou do USA cestovat bez víza. Minulý rok proto Američané jednali s Londýnem o tom, jak tuto „vízovou skulinu" zacelit. Zatím se nic nerozhodlo, ale na stole byla i výbušná možnost vyjmout z bezvízového styku právě Brity pákistánského nebo indického původu.
Nové podmínky považují západní země Unie za drakonické a obávají se, že se kvůli Čechům budou vztahovat také na ně. Podle britského listu The Guardian chtějí Američané získat jednoho netrpělivce v EU a použít ho jako bič na ostatní členy. „Vláda se snaží vytvořit dojem, že jsme jako vzor, ale jsme outsideři," říká poslanec Zaorálek. „Já jim nechci pořád nasazovat psí hlavu, ale je pravda, že naše názory v EU už nikoho nezajímají. Kdyby před námi nebylo předsednictví, vůbec by se s námi nebavili."
Američané by memoranda nejraději podepsali s většinou zemí Unie, s nimiž chtějí jednat jednotlivě. Nemají ale příliš času. Zhruba za rok by totiž měla začít platit lisabonská smlouva, na jejímž základě bude Unie v podobných věcech vystupovat jednotně. Zájem o podpis memoranda zatím mají kromě Čechů jen Řekové, Maďaři a Estonci. Nicméně Češi usilují o autogram z Washingtonu jako první. „Pro nás jsou podmínky, které byly vyjednány, výhodnější než ty dnešní. Přiznávám, že jsou o něco přísnější pro staré země, ale je mi to úplně jedno," řekl Topolánek.
Evropské rebelie Topolánkova kabinetu působí odvážně, ale mnoho výsledků nepřinesou. Přes všechna silná slova se vláda nakonec loni v březnu přizpůsobila původně „nestravitelným" limitům pro emise kysličníku uhličitého. Stejně tak se snažili tvrdě vyjednávat o lisabonské smlouvě - do té míry, že Angela Merkelová zvala Václava Klause k soukromým návštěvám na zámky - aby pak prosadili jen kosmetické úpravy a pověst „potížistů" si přes veškerou snahu - bohužel či bohudík - odneslo jen Polsko.
Pikantní je, že právě vláda premiéra z řad ODS je najednou tak vstřícná k předávání údajů o svých občanech cizím úřadům. Byli to totiž občanští demokraté, kteří běsnili, když se mluvilo o přijetí eurozatykače. „Znamená to rezignaci na vlastní svrchovanost České republiky a na její způsobilost v tomto ohledu samostatně jednat," řekl prezident Václav Klaus poté, co normu vetoval. Právě ODS, tehdy opoziční strana, jeho postoj přivítala. Eurozatykač odmítala jako věc, která porušuje práva, jež občanům zaručují Ústava a další normy.
Foto: Profimedia.cz
