Pomoc 66 nevládních organizací ve výši sedmi miliard korun získaly za dva roky od ruské invaze více než tři miliony Ukrajinek a Ukrajinců. Zástupci poskytovatelů pomoci to dnes řekli na tiskové konferenci v Praze. Čeští občané podle nich ve sbírkách přispěli 3,17 miliardy korun, dárci z velkých institucí dali minimálně dalších 3,5 miliardy. V sobotu uplynou od začátku ruské invaze dva roky, v následujících dnech se chystají akcepo celém Česku.
Například organizace Člověk v tísni zprostředkovala dosud pomoc v hodnotě 4,7 miliardy jak na Ukrajině, tak v ČR. V letošním roce se chce zaměřit zejména na obnovu služeb, opravu domů či podporu kolektivních center pro vnitřně vysídlené uprchlíky. Post Bellum mimo jiné dodalo 13.577 neprůstřelných vest, 21.580 vojenských lékárniček a 13 frontových sanitek.
Organizace CARE pomohla za dva roky více než 1,2 milionu lidem. Zpočátku se zaměřovala zejména na humanitární pomoc, rekonstrukce domů a základní potřeby vnitřně vysídlených osob. Nyní stále více řeší problematiku genderově podmíněného násilí, psychologickou podporu a rozvoj vůdčích schopností žen v mimořádných situacích. Na pomoc pro Ukrajinu využila přes 900 milionů korun.
Český červený kříž v předchozích dvou letech vypravil na Ukrajinu 56 misí, které dopravily 520 tun zdravotnické materiální pomoci. V zemi také jezdí 59 organizací dodaných sanitek a zdravotnických vozidel. Lékaři bez hranic například provozují speciální evakuační vlak, který převáží vážně nemocné pacienty z východu na západ Ukrajiny. Dosud takto evakuoval zhruba 3000 pacientů.
Ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa dnes uvedl, že český stát a Evropská unie zaostávají za občanskou solidaritou. "Nejsme dostatečně nápomocni Ukrajině. Ukrajina prochází nesmírně těžkým obdobím a ztrácí naději v tom, že Evropa si je vědoma toho, že čelí nepředstavitelné agresi, která může vyústit v třetí světovou válku," řekl.
Předloni se pomoc podle organizací zaměřovala zejména na co nejrychlejší dodávky potravin, oblečení, přikrývek a dalších základních potřeb. Loni se kladl větší důraz na dlouhodobou podporu v podobě zajištění zdravotní péče, psychosociální podpory, trvalého přístupu k pitné vodě nebo oprav poničených budov. Tento trend bude podle poskytovatelů pomoci pokračovat nadále.
Organizace zároveň podporují místní lidskoprávní aktivisty či média. Vyhodnocují ekologické dopady, pomáhají obětem předsudečné nenávisti, monitorují válečné zločiny, zasazují se o vymáhání protiruských sankcí nebo na Ukrajině pomáhají opuštěným zvířatům.
Pomoc neziskové organizace poskytují také ukrajinským uprchlíkům v Česku, mohou například navštěvovat kurzy češtiny, účastnit se setkání podporujících jejich integraci do české společnosti včetně podpory fungování dětských skupin a klubů.
Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktuálně poskytuje útočiště 384.000 ukrajinských válečných uprchlíků, za dva roky války udělilo podle premiéra dočasnou ochranu 590.000 uprchlíkům. Bezmála dvě třetiny uprchlíků v Česku jsou ženy, v zemi také našlo útočiště téměř 100.000 ukrajinských dětí, poznamenal ve středu Fiala. Humanitární dávky pobírají nejohroženější skupiny, doplnil.
Dominantním zdrojem příjmů ukrajinských uprchlíků je podle Fialy zaměstnání, tři čtvrtiny uprchlíků, kteří mohou pracovat, tak pracují. Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny, sdělilo ČTK v úterý tiskové oddělení úřadu práce. Čtyři pětiny uprchlíků si samy platí své bydlení. Na odvodech a pojistném odvádějí uprchlíci státu více, než kolik Česko vydává na humanitární dávky, poznamenal premiér.
