Unikátní svědectví
Poprvé v ČR: výstava jediných snímků z Osvětimi z roku 1944

Z vyhlazovací mašinérie v Osvětimi se dochoval pouze jediný ucelenější obrazový důkaz. Všech zhruba 190 fotografií z takzvaného Osvětimského alba se od 19. května poprvé představuje v Praze. Unikátní snímky přitom před 70 lety našla občanka někdejšího Československa.

Na první pohled to vypadá jako snímek z výletu do přírody. Muži a ženy spolu se skupinkou dětí postávají a posedávají na trávě mezi stromy. Když ale tato fotografie vznikala, zbývaly jim už jen poslední okamžiky života. Onen lesík totiž odděloval dvě budovy s plynovými komorami ve vyhlazovacím táboře Osvětim a lidé na snímku jen čekají, až na ně přijde řada - byť o tom v okamžiku fotografování nevědí.

Snímek je součástí takzvaného Osvětimského alba, které vzniklo v květnu 1944. Jeho oficiální název zněl Přesídlení maďarských Židů a na bezmála 200 fotografiích dokumentuje vystupování židovských vězňů z vlaku, rozdělení na práceschopné a ty, kteří zamíří rovnou do plynových komor. Na snímcích je zaznamenána i zóna, které se říkalo Kanada. Právě tam se třídil ukořistěný majetek vězňů - šaty, boty a další osobní věci - předtím, než se poslal do Německa.

"S výjimkou tří ilegálních fotek, které pořídili vězni, to jsou jediné snímky zevnitř tábora," řekl TÝDNU Martin Jelínek, vedoucí fotoarchivu Židovského muzea v Praze. Jelínek je kurátorem právě zahajované výstavy, kde se 70 let po skončení války všechny snímky představí.

"V souvislosti s Osvětimským albem se sice hovoří o transportech maďarských Židů, ale pravděpodobně mířily z Podkarpatské Rusi, která za války patřila Maďarsku," dodal Jelínek. Z Podkarpatské Rusi pocházela i Lili Jacobová, která Osvětim přežila a na konci války album s fotografiemi náhodou našla, ovšem o stovky kilometrů dál na západ ve středním Německu.

Výstava o Osvětimském albu v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy potrvá až do 20. září. Poprvé se veřejnosti v Česku představí celý soubor unikátních fotografií, i když vse  minulosti některé z nich objevily například v knize Ericha Kulky a Oty Krause Továrna na smrt, která pojednává právě o Osvětimi. Součástí výstavy bude i několik audiovizuálních a písemných záznamů, především tříminutový výňatek z výslechu nálezkyně alba Lili Jacobová z roku 1964 ve Frankfurtu nad Mohanem, kde svědčila proti osvětimským dozorcům. Na výstavbě budou rovněž úryvky ze vzpomínek židovských pamětníků ze Zakarpatské Ukrajiny nebo rozhovory z nadace režiséra Stevena Spielberga s lidmi, kteří přežili holocaust.

* Kde přesně Lili Jacobová Osvětimské album našla a za jakých okolností?

* Jaký byl další osud unikátního souboru a kde se originál nyní nachází?

* Kdo snímky na jaře 1944 pořídil a proč vlastně vznikly?

* Jaké jsou nevyřešené tajenky okolo Osvětimského alba?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 18. KVĚTNA 2015.