Zrychlení stavebního řízení
Poslanci budou mimořádně řešit nový stavební zákon, stále má řadu kritiků

Sněmovnu čeká ve čtvrtek mimořádné jednání. Tématem schůze bude návrh nového stavebního zákona, který má zhruba po 14 letech nahradit dosavadní stavební zákon. Nová právní úprava má podle vlády zrychlit stavební řízení a zkrátit dobu povolování. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od ní slibuje kromě jiného zkrácení průměrné délky povolování u větších projektů z 5,4 roku na jeden rok.

Zákon má ale řadu kritiků, výhrady k němu má část opozice nebo třeba Svaz měst a obcí. Připravované změny si vyžádají miliardové náklady, podle vlády ale přinesou i úspory.

Sněmovna nebude ještě nový stavební zákon schvalovat. Rozhodne o tom, zda ho propustí do dalšího kola projednávání ve sněmovních výborech. Místo ministryně Kláry Dostálové, která má až do 7. listopadu nařízenou karanténu, uvede stavební zákon vicepremiér Karel Havlíček.

Když vláda návrh koncem srpna schvalovala, vyzvala ji pětice opozičních stran ve Sněmovně, aby ho kabinet z projednávání stáhl. Zástupci stran uvedli, že stavební zákon považují za nepřipravený a nekoncepční, řízení podle nich neurychlí. Navrhli, aby vláda tento zákon vrátila do meziresortního připomínkového řízení, vláda jim ale nevyhověla. Hospodářská komora podle svého dřívějšího vyjádření míní, že zákon musí projít zásadními změnami, aby stavební řízení skutečně zefektivnil.

Ministerstvo plánuje, že zákon bude platit od jara příštího roku. Účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.

Ministerstvo uvádí, že s novým stavebním zákonem budou stavebníci do roka vědět, zda mohou stavět, či nikoliv, a to včetně odvolání a přezkumu. Hlavními principy jsou jedno řízení před jedním stavebním úřadem, integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů, takže stavebník nebude sám shánět potřebná povolení. Zákon zavádí i pevně dané lhůty, opatření proti nečinnosti nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání.

Místo územního a stavebního řízení bude už jen jedno, takže bude jen jedna možnost odvolání. Dnes je možné kromě odvolání a žaloby v každém stupni řízení požadovat také přezkum jednotlivých závazných stanovisek, uvádí MMR. Zákon přinese zkrácené stavební řízení, kdy může být stavební povolení vydáno už do 30 dnů. Má se to týkat hlavně bezproblémových případů rodinných domů. Stavebník bude moci v rámci stavebního řízení komunikovat s úřady elektronicky.

Zřízen bude Nejvyšší stavební úřad

Zákon počítá se zřízením nové soustavy úřadů státní stavební správy. Na jejím vrcholu bude Nejvyšší stavební úřad. Podřízeny mu budou krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad. Specializovaný úřad bude povolovat strategické stavby celostátního významu. Nejvyšší stavební úřad má sídlit v Praze a jeho předsedu i místopředsedy bude jmenovat i odvolávat vláda. Pravidla se budou řídit služebním zákonem.

Změna si ale vyžádá miliardové náklady. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že jen jednorázové náklady na informační a komunikační technologie se odhadují na 400 milionů korun. Na nákup služebních aut by mělo jít 540 milionů korun. V desítkách milionů se pak můžou pohybovat náklady například na migraci dat nebo stěhování archiválií. Nepočítá se se stavbou budov pro zaměstnance, ale jen s pronájmem jiných prostor, třeba od Správy železnic, která má k dispozici asi 1200 nádražních budov. Mzdové a ostatní náklady se odhadují na čtyři miliardy korun.

Vláda ale poukazuje na to, že na druhé straně stát uspoří peníze na příspěvku krajům na výkon přenesené působnosti, tedy činností, které na ně stát přenesl. "Protože tento příspěvek není adresný vzhledem k jednotlivým agendám, nelze výši úspor konkrétně uvést. Obdobně neexistuje přesná statistika o tom, jaké prostředky kraje na přesouvanou agendu reálně vynakládají," uvádí vláda.