Potvrzeno: Topolánek letěl za státní peníze lyžovat

Redakci serveru TÝDEN.CZ se podařilo shromáždit svědectví, která dokládají, že premiér Mirek Topolánek si skutečně zaletěl vládním airbusem do Innsbrucku zalyžovat. Při mezipřistání v Alpách během cesty ze státní návštěvy Bulharska šlo o proklamovanou diplomatickou schůzku až v poslední řadě.

Dosud Topolánkův úřad tvrdil, že vládní speciál musel v alpském lyžařském středisku přistát kvůli schůzce premiéra s českým velvyslancem v Rakousku Janem Koukalem. Jenže serveru TÝDEN.CZ se podařilo získat výpověď očitého svědka, který premiéra spatřil v neděli v zimním resortu Sölden. Topolánek přitom vystoupil z letounu o dva dny dříve v osmdesát kilometrů vzdáleném Innsbrucku. "Po půl deváté ráno jsem u bufetového stolu v pětihvězdičkovém hotelu Central potkal premiéra v lyžařských šponovkách s kšandama," popisuje nečekané setkání novinář Jan Dušek. Topolánka podle jeho slov doprovázel nakrátko ostříhaný muž a dvě dospívající děti. "Ten muž byl možná Marek Dalík, ale já nevím, jak přesně vypadá, takže to nemůžu s určitostí tvrdit," dodává Dušek. Topolánkův přítel a neoficiální poradce Dalík přitom v minulých dnech společný víkend v Alpách nepopřel.

Dušek se pokoušel s Topolánkem zapříst i hovor. Nepříliš úspěšně. "Stěžoval jsem si mu, že je špatné počasí. On mi odpověděl, že mu to nevadí a že si jako počká," popisuje Dušek „konverzaci" s premiérem, jemuž bylo setkání s Čechem zjevně nepříjemné.

Koukalova zkratka: Vídeň - Innsbruck - Praha

Podle původního stanoviska Úřadu vlády měl Topolánek v Innsbrucku probírat s českým velvyslancem v Rakousku Janem Koukalem neodkladné otázky týkající se plánovaného bratislavského fóra či chystané návštěvy Vídně. Koukal ovšem musel do vysoko položeného alpského letoviska přijet autem z Vídně, která je vzdálena 480 kilometrů. A přitom: Koukal po setkání s Topolánkem odjel do Prahy. „Musel jsem ještě tentýž večer odjet do Prahy kvůli pracovní schůzce," potvrdil serveru TÝDEN.CZ Koukal.

Bylo by pro oba tedy výhodnější, kdyby se setkali v Praze, která je od Vídně vzdálena 270 kilometrů. Místo toho musel Koukal urazit dalších 550 kilometrů na trase Innsbruck-Praha. A co víc: premiér se s velvyslancem Koukal potkává pravidelně. „Scházíme se zhruba jednou do měsíce," upřesnil Koukal.

Topolánkův výsadek: Innsbruck, Boloňa, Innsbruck

Že setkání diplomata s premiérem mělo pouze zastřít skutečný důvod innsbruckého mezipřistání, naznačují i další indicie. V prvním letovém plánu se o alpské zastávce Topolánkův úřad vůbec nezmiňoval. Úředníci si u letecké základny ve Kbelích, která vládní letku provozuje, objednali pouze přímý let z Bulharska do Prahy. A to ještě čtrnáct dnů před samotnou cestou.

Nejnověji se ukázalo, že podobná náhlá mezipřistání musel vládní letoun kvůli Topolánkovi učinit hned několikrát. Při nedávné návštěvě Francie vládní speciál neletěl rovnou do Paříze, ale do italské Boloně, kde teprve premiér přistoupil. Podle neoficiálních informací se oklikou přes Innsbruck vracel Topolánek i z dubnové návštěvy Švédska.

Získat oficiální informace o dalších mezipřistáních ovšem není možné. Mluvčí 24. letecké základny Petr Šupitar o dalších cestách ministerského předsedy odmítá mluvit. „Obraťte se na Úřad vlády. Oni zadávají, my konáme," uvedl. Právě Úřad vlády ho důrazně napomenul, když minulý týden potvrdil, že vládní airbus vysadil Topolánka v Alpách. „Vyčetli mi, že jsem médiím podával informace. Vyjadřovat se k premiérovým zahraničním cestám je prý výhradně v jejich kompetenci," dodal Šupitar. 

Poslední vysvětlení: Mezipřistání v Alpách? Výcvik pilotů 

V úterý večer Topolánkův aparát vydal nové vysvětlení innsbrucké zastávky. „Jedná se o součást leteckého výcviku, která je hrazena z nákladů na běžný provoz. Piloti jsou navíc povinni splnit předepsaný počet letových hodin," uvedla v tiskovém prohlášení Topolánkova mluvčí Jana Bartošová (Celé stanovisko čtěte ZDE).

Experti z řad techniků a pilotů, které oslovila redakce serveru TÝDEN.CZ, se shodli, že cenový rozdíl mezi přímým letem ze Sofie do Prahy a letem s mezipřistáním v Innsbrucku může činit až sto padesát tisíc korun. Jednak byla nepochybně delší trasa letu, při přistávání a startu je vyšší spotřeba paliva a v neposlední řadě při mezipřistání naskakují letištní poplatky.

Foto: archiv, Úřad vlády