Požár v Českém Švýcarsku v létě 2022 byl největším v historii České republiky

Rozsáhlý požár, který vypukl 24. července 2022 v Českém Švýcarsku, představuje největší lesní katastrofu v moderní historii České republiky. Plameny, které se zažehly mezi Hřenskem a Pravčickou bránou, rychle přerostly z původních tří hektarů na tisíc hektarů. Díky mimořádně nepříznivým klimatickým podmínkám, zejména silnému větru, suchu a vysokým teplotám, se požár šířil závratnou rychlostí, zasáhl i německé Saské Švýcarsko a ohrozil stovky lidí.

Vybrané údaje o rozsáhlém požáru v Českém Švýcarsku:

- V národním parku začaly hořet asi tři hektary lesa při vlně veder 24. července 2022, a to mezi Hřenskem a Pravčickou bránou (požár vznikl v Malinovém dole). Hasičům se nejprve dařilo požár kontrolovat, následující den se však oheň kvůli větru začal znovu rozšiřovat. Požár se rozšířil i na německou stranu. Hasiči evakuovali 80 lidí z Pravčické brány a také účastníky tábora u Dolského mlýna.

- Postupně se začalo objevovat velké množství ohnisek a požár sílil a šířil se do dalších míst. Již 26. července ráno byl asi na 30 hektarech, odpoledne plameny zasáhly území o rozloze 300 hektarů a hasiči vyhlásili zvláštní stupeň poplachu. K večeru už informovali, že zasažené území se blíží k 1000 hektarům. Zasaženy byly obce Hřensko a Mezná, kde shořelo několik domů. Požár v parku spálil zhruba 1100 hektarů území. Z ohrožených vesnic muselo odejít přibližně 500 lidí. Na německé straně v Saském Švýcarsku oheň zasáhl plochu asi 250 hektarů. Rozsahem to byl největší lesní požár v historii ČR.

- Plochu zasaženou požárem se hasičům dařilo zmenšovat od víkendu 30. a 31. července. Práci komplikovalo počasí, nedostatek deště či nízká oblačnost, kvůli které nemohla vzlétnout letadla. Od 1. srpna se hasičům dařilo dostávat ohniska požáru pod kontrolu. Po deseti dnech požár uhasili z poloviny, zasahovali na zhruba 500 hektarech. Nová ohniska se však stále objevovala v nepřístupném terénu u Pravčické brány či v soutěskách řeky Kamenice. Oheň hasiči úplně zdolali 12. srpna.

- Na uhašení požáru se podílelo zhruba 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Do boje s požárem byli nasazeni profesionální i dobrovolní hasiči z celé republiky, velké množství techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí. Hasiči využívali leteckou techniku armády, policie nebo nasmlouvaných soukromých firem. U hašení pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a řada dobrovolníků. Zhruba šest desítek hasičů utrpělo zranění, někteří skončili i v nemocnici.

- Do hašení se kromě tří českých letadel An-2 (každé pojme 1100 litrů vody) zapojila dvě speciální hasicí letadla Canadair z Itálie (každé unese přes 6000 litrů vody) a Air Tractor ze Švédska (každé pojme až 3000 litrů vody). Speciály Canadair poprvé přiletěly pomáhat 28. července, den nato se nečekaně vrátily do Itálie, kde také vypukl požár, a nahradily je právě švédské stroje. Znovu se Canadairy do hašení zapojily 5. srpna, odlétly 8. srpna. Vrtulníky přiletěly na pomoc i ze Slovenska, Polska a Německa.

- Česká armáda nasadila vrtulníky W-3 Sokol i silnější Mi-17. Do hašení se zapojil i soukromý pilot vrtulníku Jiří Vlk, který později dostal od Úřadu pro civilní letectví pokutu 100.000 korun za to, že bez potřebných povolení podnikl osm letů. Novinky.cz ale loni v lednu uvedly, že Vlk uspěl ve správním řízení a pokutu platit nemusí. Úřad ale trval na tom, že šlo o přestupek.

- Letadla i vrtulníky s vaky nabíraly vodu z jezera Milada u Ústí nad Labem, které tak bylo až do 8. srpna uzavřené pro veřejnost, vrtulníky i v Labi u Hřenska. Povodí Labe muselo kvůli nízkému stavu vody navýšit průtok vody v Labi pod vodním dílem Střekov. Povodí Vltavy zvýšilo odtok z nádrží Vltavské kaskády do Vltavy.

- Loni v květnu policisté obvinili muže, který podle nich požár založil. Stejný pachatel na Děčínsku loni v dubnu založil několik dalších požárů, oheň zničil rekreační chatu a rozhlednu. Koncem října 2023 policisté navrhli tehdy 36letého někdejšího dobrovolného strážce rezervace Jiřího Lobotku obžalovat, za obecné ohrožení a poškození cizí věci mu hrozí až 15 let vězení. Škody způsobené všemi požáry, jejichž založení mu policie přičítá, byly vyčísleny na 350 milionů korun.

- Krajský soud v Ústí nad Labem otevřel případ požáru letos v květnu. Lobotka částečně přiznal vinu v případě menších požárů v Českém Švýcarsku a na dalších místech Děčínska. To, že by úmyslně způsobil největší požár v Česku, odmítl. Muž působil při hlavním líčení zmateně a chaoticky. Soud kauzu odročil a vyžádá si psychiatrické posouzení, neboť není jasné, zda Lobotka, který byl dočasně umístěn na vězeňskou psychiatrii, chápe soudní proces.

- Příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.

- Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku předloni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. Podle analýzy, kterou loni v lednu zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, by odklizení kůrovcového dřeva požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.