Prezident Pavel: Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů hrozí vážnou krizí

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850.000 dospělých a 130.000 dětí podle něj není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Přestože dostupnost zdravotní péče je garantovaná všem obyvatelům České republiky ze zákona, podle prezidenta se tak neděje. Z různých studií dostupnosti nebo analýz zdravotních pojišťoven vyplývá, že nejvíce problémů je v pohraničí. "V těch hospodářsky a sociálně ohrožených územích žije čtvrtina populace, mnoho z nich má problémy s dostupností zdravotní péče," uvedl. Problémy s dostupností jsou ale podle něj i v takzvané vnitřní periférii, podle studií třeba ve Středočeském kraji.

Dětských praktiků je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) kolem 2000, starají se přibližně o dva miliony dětí. Za posledních pět let zaniklo přes 300 ordinací, takže rodiče zhruba 300.000 dětí v poslední době lékaře hledali. Přestože dětí se rodí méně, roli hraje i vysoký průměrný věk lékařů. Více než 65 let bylo loni téměř třetině z nich. Do pěti až osmi let jich do penze odejde podle ÚZIS kolem 900.

Podle prezidenta existují různá opatření, některá lze realizovat i velmi rychle, v řádu měsíců. "Nemusíme se nutně bavit o dalších zdrojích," řekl prezident. Dodal, že v některých oblastech by stačila restrukturalizace. "Například máme disproporci mezi na jedné straně přebytkem pediatrů na dětských odděleních v nemocnicích, která nejsou dostatečně využívána, a naopak nedostatkem lékařů v některých částech republiky," doplnil.

Jako příklady možných dalších opatření uvedl propagaci oboru praktického lékařství pro dospělé nebo pro děti mezi studenty, stipendia nebo podporu krajů a obcí, například vybavené ordinace.

Směřovat by podle něj měla k tomu, aby se noví lékaři dostávali do regionů, kde jich je nejvíc potřeba. Zmínil také potřebu systémové bonifikace zdravotních pojišťoven, které mohou podpořit ordinace v těch regionech. Navýšit je podle něj potřeba také počty takzvaných rezidenčních míst, tedy pozic v ordinacích zkušených lékařů, kde se mladí lékaři vzdělávají. "Bavíme se o řádu několika stovek milionů korun," dodal. Celkově má letos veřejné zdravotní pojištění k dispozici zhruba 500 miliard korun, rezidenční místa hradí ministerstvo zdravotnictví. Změnit by to měla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která úhradu převádí na pojišťovny.

S potřebou navýšení počtu těchto míst souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který se jednání účastnil. "Příští rok poprvé vychází o 25 procent absolventů lékařských fakult víc. A měli bychom se snažit, abychom je získali pro práci praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost," uvedl.

Praktických lékařů je téměř 6000. Letos se vzdělává 140 zájemců o práci praktického lékaře pro dospělé, potřeba by bylo až 100 dalších. Zájem studentů o rezidenční místa je podle něj dvojnásobný a odmítnuty jsou i dvě třetiny zájemců tyto studenty "Potřebujeme navýšit tu dotaci, abychom jim mohli nabídnout podmínky, které jsou srovnatelné s těmi v nemocnicích," dodal.

Aby lékařům zbývalo více času na pacienty, byla by podle Pavla vhodná administrativní podpora. V současné době jim administrativa podle něj zabírá až 40 procent času, část tvoří podle prezidenta byrokratické požadavky a různá hlášení, která by mohla pomoci odbourat digitalizace zdravotnictví.

Kulatého stolu se zúčastnili zástupci profesních a odborných organizací lékařů, zdravotní pojišťovny, ministerstva zdravotnictví nebo lékařských fakult. Prezident chce jejich návrhy analyzovat a znovu se s nimi sejít. "S těmito návrhu pak půjdu jak za příslušnými ministry, tak za premiérem a budu jim tyto návrhy předkládat, aby m ohly být realizovány v poměrně krátké době," dodal.