Pro kontrarozvědku jsem nepracoval, hájí se generál

Archiv bezpečnostních složek v pátek zveřejnil další spis komunistické Vojenské kontrarozvědky (VKR). Spis důvěrníka VKR pod krycím jménem Lilie se týká třiapadesátiletého armádního generála Miroslava Bálinta, který je nyní zástupcem náčelníka generálního štábu. Ten ale spolupráci odmítá.

"Prohlašuji tímto, že jsem nikdy vědomě nespolupracoval se složkami Vojenské kontrarozvědky," uvedl Bálint v prohlášení.

Den před sametem

Podle zveřejněného spisu kontrarozvědka Bálinta získala 16. listopadu 1989, tedy pouhý den před začátkem sametové revoluce. Generálova složka obsahuje jen "Návrh na získání důvěrníka" a "Záznam o navázání styku", žádné další dokumenty, které by dokládaly jeho spolupráci s StB, ve spisu nejsou.

"Jako vyšší důstojník jsem prošel řadou bezpečnostních prověrek, včetně té nejvyšší, kterými se mohu kdykoliv prokázat. Svůj spis, který na mě vedla Vojenská kontrarozvědka, tímto odtajňuji a zveřejňuji," napsal Bálint. Na jeho přání jsou ve spisu pouze smazána jména dvou lidí, jejichž soukromí chce Bálint ochránit.

ČTĚTE TAKÉ: Šéf olympioniků Jirásek je v záznamech kontrarozvědky

Dobrý generál

Generál Bálint zastával v letech 1978 až 1994 velitelské funkce u pozemního vojska. Poté mimo jiné působil jako styčný důstojník vojenských pozorovatelů OSN v mírové misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii, specialista oddělení mírových sil generálního štábu či v misi SFOR v Bosně a Hercegovině.

Od roku 1998 vystřídal několik významných funkcí na generálním štábu a v letech 2002 až 2005 působil na velitelství NATO v Bruselu. V současné době se jako ředitel společného operačního centra ministerstva obrany podílí na vysílání vojáků do zahraničních misí.

Do generálské hodnosti jej jmenoval prezident Václav Klaus loni v květnu. Bálint je také držitelem řady vyznamenání, především za službu v zahraničních misích.

V seznamech jsou i poslanci

Ve středu zveřejnili na internetových stránkách www.abscr.cz své složky o údajné spolupráci s částí StB nazvanou Vojenská kontrarozvědka také poslanci Walter Bartoš a Tomáš Hasil (oba ODS), kteří jakoukoliv spolupráci se Státní bezpečností popřeli. Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka je ze složek patrné, že poslanci, kteří jsou v materiálech uvedeni jako "důvěrníci", skutečně s StB nespolupracovali. Své vazby na vojenskou kontrarozvědku popřel i poslanec Juraj Raninec, jehož spis byl ale v roce 1989 skartován.

ČTĚTE TAKÉ: Poslanec Bartoš: šokovalo mě jméno donašeče

Dochovaný spis poslance ČSSD Pavla Ploce archiv nezveřejnil, protože k tomu Ploc nedal souhlas. Složku ale mohou zájemci v archivu získat po vyplnění badatelského formuláře. Podle serveru Aktuálně.cz uveřejní v dohledné době svůj spis na internetu i Ploc, který již dříve popřel, že by s kontrarozvedkou spolupracoval.

Archiv bezpečnostních složek chce ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů zveřejnit do 21. srpna jména, kariérní postupy a další informace o příslušnících StB spojených se srpnovým začátkem okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Postupně chce ústav zpřístupnit údaje o členech všech složek StB, které by měl vždy spojit s konkrétní historickou událostí.

Foto: ČTK