Na úvod chci jasně říci, že hlasování o státním rozpočtu považuji za záležitost nanejvýš politickou. Je to bytostně politické rozhodování a pro, řekněme, odbornickou nepolitickou vládu vytváří poměrně složitou situaci. Všichni zde dobře víte, že moje vláda má v parlamentu takovou sílu, kterou jí poskytnete, respektive, kterou jí poskytnou strany, které vládu podporují a mají zájem na její existenci.
Všichni zde také dobře víte, že jsem v době projednávání úsporného balíčku jako svoji podmínku, abych dál mohl nést odpovědnost předsedy vlády, definoval, že rozpočtový schodek na rok 2010 bude oscilovat kolem hranice pěti procent jeho podílu na hrubém domácím produktu. 25. září sněmovna schválila takzvaný vládní balíček.
Představuje cestu od rozpočtové propasti ve výši 231 miliard korun deficitu, cestu k necelým 163 miliardám a podílu deficitu 5,3 procenta na hrubém domácím produktu, cestu k ještě snesitelné, nicméně velmi zlé výši deficitu na příští rok, cestu pragmatickou kombinující navýšení příjmů s restrikcí výdajů, cestu nikoliv příjemnou, ale podle názoru vlády, a konečně jste to vyjádřili i vy svým hlasováním, odpovídající hloubce recese české ekonomiky a stavu veřejných financí.
Jsem si samozřejmě vědom, že ne všichni mohou být spokojeni. Vím, kolik zůstává nezabezpečených požadavků. Chtěl bych upozornit na jednu věc. Stát peníze nevytváří. Stát prostředky negeneruje, získává je z příjmů, které se vytvářejí mimo prostor státu a alokuje příslušné výdaje podle předem nastavených pravidel a jejich nastavení, míním těchto pravidel, a jejich změna je samozřejmě věcí výsostně politickou.
V mantinelech balíčku a současně s úsporami 25 miliard korun v jednotlivých kapitolách byl také předložen vládní návrh státního rozpočtu, který, jak jsem říkal, jste schválili v prvním čtení. Schválili jste celkové příjmy a výdaje rozpočtu, čímž je dán i výsledný deficit. Toto jsou dnes už neměnné pevné kotvy, které fixují základní makroekonomickou podobu státního rozpočtu, rozpočtu, který je sice výrazně schodkový, ale nezadlužuje zemi více, než je za daných okolností nezbytně nutné.
Řekl jsem, že hlasování o rozpočtu je navýsost politická věc, a to znamená, že samozřejmě respektuji právo sněmovny provést ve struktuře rozpočtu změny, respektuji, že volení zástupci mohou mít odlišný názor na některé výdajové položky, než je názor vlády. Nicméně rád bych vám sdělil, že vláda byla vždy názorově konzistentní, připravila balíček, aby, jak jsem říkal, umožnil návrat deficitu na snesitelnou úroveň.
Následně zejména po jednání s představiteli krajů, primátory velkých měst a dalšími dospěla k závěru, že snížení výdajů na sociální služby na úroveň 45 procent letošního roku je nepřiměřené, neumožňuje adaptaci institucí poskytujících tyto služby a mohla by mít až likvidační charakter pro některé z nich a představuje tedy nezdůvodnitelné riziko, jakkoliv jsem si vědom, že nápravu a modifikaci by vyžadoval celý systém českých sociálních služeb, ale nejsme v situaci, kdy bychom měli čas na provádění takovéto hluboké změny.
Proto je vláda připravena podpořit návrh na posílení výdajů na tuto oblast do výše tří miliard korun. Takovou vůli vláda opakovaně veřejně deklarovala a takovému pozměňovacímu návrhu je připravena říci ano, ale navíc je připravena vyřešit tento problém pomocí rozpočtových opatření již v lednu příštího roku a zavázat ji k tomu můžete i přijetím příslušného doprovodného usnesení.
Zároveň konstatuji, že k jiným návrhům na změny bude stanovisko vlády negativní. A ještě je tu jedna věc, kterou chci zdůraznit velmi jasně. Změny, které vláda a já osobně můžeme přijmout, musí být v každém případě změny v rámci již schváleného deficitu. S čím nemůžeme principiálně souhlasit, je skryté zvyšování deficitu. A bohužel i takové návrhy byly ve druhém čtení vzneseny.
Budu konkrétní. Pokud jsou některé nové výdaje, jako například zvýšení prostředků na platy ve veřejném sektoru, navrhovány na úkor snížení výdajů na správu státního dluhu nebo na úkor kapitoly důchodů, potom jde fakticky o zvýšení deficitu. Všichni víme, že přestat vyplácet důchody, nebo přestat splácet úroky ze státního dluhu prostě nelze. Všichni víme, že by přijetí těchto pozměňovacích návrhů tedy ve skutečnosti zvýšilo schodek státního rozpočtu a znamenalo popření koneckonců vašeho rozhodnutí při prvním čtení návrhu státního rozpočtu.
Vláda je odpovědna za návrh státního rozpočtu, za definitivní podobu rozpočtu je odpovědnost na Poslanecké sněmovně. Postoj vlády jsem nicméně deklaroval. Věřím, že rozhodnete odpovědně a ku prospěchu občanů této země, že rozhodnete s vědomím, že naše země tváří v tvář hospodářské recesi si nemůže dovolit větší schodek než již schválených 5,3 procenta jeho podílu na hrubém domácím produktu, s tím, že ke změnám ve struktuře pozměňovacích návrhů jsem vám stanovisko vlády sdělil. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost."
