Lom Bílina
Prolomení limitů ohrozí zdraví lidí, varují lékaři Sobotku

Doly Bílina

- Doly Bílina ležící západně od Bíliny na hranicích okresů Most a Teplice patří do společnosti Severočeské doly, a.s., (SD) která je součástí koncernu státem ovládané energetické společnosti ČEZ (další těžební lokalitou SD jsou Doly Nástup Tušimice mezi Chomutovem a Kadaní; SD jsou suverénně největším producentem hnědého uhlí v ČR).
- Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí.
- Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Ledvice, odtěžené skrývkové hmoty jsou dopravovány pásovou dopravou na vnitřní výsypku.
- Roční těžba se pohybuje na hranici 10 milionů tun uhlí při zhruba 53 milionech m3 odklizu nadložních zemin.
- Při předpokládaných ročních těžbách uhlí v příštích obdobích ve výši 10 milionů tun by podle Severočeských dolů byla těžba lomu ukončena ve stávajících hranicích daných limity kolem roku 2035. Prolomení limitů by údajně vedlo k prodloužení životnosti tohoto dolu až do let 2050 - 2055. Zvažovaná těžba za limity se netýká žádného obydleného území s obcemi, na jejichž katastrech by ke korekci limitu došlo, společnost již uzavřela smlouvy, které korekci limitu umožňují. Za limity jsou odhadované zásoby asi 100 milionů tun uhlí.
- Důl vznikl sloučením menších provozů. Před rokem 1989 byl jedním z koncernových podniků Severočeských hnědouhelných dolů (SHD) s názvem Doly Julia Fučíka (členil se na závody Velkodůl Maxim Gorkij I a II, Úpravna uhlí Ledvice a další obslužné závody). Po roce 1989 byl přejmenován na Doly Bílina, s. p. a v roce 1994 začleněn do akciové společnosti Severočeské doly.
- Povrchový lom Bílina se svou hloubkou přes 200 m nejhlubším dolem v mostecké pánvi. Nejnižší bod dna dolu je mírně pod úrovní hladiny Baltského moře.
- Uhelná sloj těžená na ložisku má mocnost od 25 do 35 m, místy byla nejkvalitnější část sloje znehodnocena historickou těžbou hlubinnými doly.

Lom ČSA

- Lom ČSA leží jižně od Litvínova na úpatí Krušných hor směrem k Jirkovu. Těží zde společnost Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná), která vznikla v roce 2008 oddělením ze skupiny Czech Coal, a jejíž spoluvlastníky jsou finančníci Pavel Tykač a Jan Dienstl a Tomáš Fohler.
- Lom ČSA disponuje vysoce výhřevným hnědým uhlím vhodným pro teplárny.
- V současných hranicích je důl takřka vytěžen, těží se v útlumu. Podle Severní energetické hrozí, že po roce 2022 bude nutné těžbu v této lokalitě zastavit.
- Za limity se nachází 750 milionů tun hnědého uhlí, největší hnědouhelné ložisko v ČR. Podle spolumajitele Severní energetické Jana Dienstla by prolomení limitů pro lom ČSA umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let.
- Zásoby uhlí sahají mj. pod obce Horní Jiřetín a Černice a také pod rozlehlý areál chemických závodů Chempark v Záluží ze skupiny Unipetrol, který je největším chemickým areálem v ČR.
- Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Komořany.
- Loni Severní energetická získala od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA, čímž získala přístup zhruba k milionu tun uhlí. Těžba hlubinným způsobem zde potrvá zhruba pět let. Na boční svahy se přesunou horníci z utlumovaného hlubinného dolu Centrum, který s Dolem Kohinoor v likvidaci rovněž patří Severní energetické.
- S výstavbou lomu ČSA se začalo v roce 1901. Nejprve tam bylo postupně otevřeno několik lomů (Hedvika I až IV), v srpnu 1947 byl lom Hedvika přejmenován na důl F. D. Roosevelt a v roce 1958 na důl Československé armády (ČSA). Před rokem 1989 byl jedním z koncernových podniků Severočeských hnědouhelných dolů (SHD) s názvem Doly V. I. Lenina. Po roce 1989 byl začleněn do společnosti Mostecká uhelná společnost (MUS), která následně prošla kontroverzní privatizací. MUS se stala součástí skupiny Czech Coal, která ji v roce 2008 rozdělila do tří sesterských firem (Litvínovská uhelná, Vršanská uhelná a zbytková MUS).
- Lom se na svém severním okraji dostal do složitých báňsko-geologických a ekologických podmínek při úpatí Krušných hor, což si vyžádalo řadu nákladných technických řešení (například odklonění vodních toků). Lom, jemuž padlo za oběť několik obcí, se zastavil nedaleko od přírodní rezervace Jezerka a zámku Jezeří, jejichž likvidace byla shledána za nepřijatelnou.
- Historicky nejvyšší těžby, 9,8 milionu tun uhlí a 37,5 milionů m3 skrývky, dosáhl lom v roce 1989. V posledních letech se těžilo kolem čtyř milionů tun uhlí ročně, nyní by to vzhledem k útlumu těžby mělo být jen 2,5 milionu tun.