Čeští politici slibují, že postupně navýší balík peněz pro armádu na dvě procenta HDP, jak po svých členech požaduje velení NATO. Problém ovšem je, že ministerstvo obrany nedokáže utratit ani prostředky ze současného, podstatně menšího rozpočtu.
Členové Severoatlantické aliance se sice dohodli, že jednotlivé státy dají každý rok na obranu dvě procenta svého HDP, ovšem tento závazek zatím plní jen hrstka z nich. Česko patří mezi nejhorší, z devětadvaceti států je páté od konce. Podle aktuální výroční zprávy mapující uplynulý rok na tom bylo hůře jen Slovinsko, Španělsko, Belgie a Lucembursko. Loni šlo na obranu z českého státního rozpočtu 52,5 miliardy korun, což je 1,08 procenta HDP. Dvouprocentní závazek naopak vedle USA plní ještě Estonsko, Polsko, Řecko a Velká Británie. Letos na slíbenou hranici nejspíše dosáhnou také Lotyšsko, Litva a Rumunsko. Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, ale například pochválil rovněž Německo, které loni investice do obrany výrazně zvýšilo.
Česká vláda se zavázala, že se k dohodnutým dvěma procentům dostane postupným navyšováním armádního rozpočtu v roce 2024. Jenže je tu jeden zásadní problém: ministerstvo obrany dlouhodobě nedokáže utratit všechny peníze ze současného "nízkého" rozpočtu. Pokud by se sečetly neutracené finance za posledních pět let, výsledná suma by překročila 16 miliard korun. Minulý rok přitom "přebývající" prostředky dosáhly rekordní výše 4,4 miliardy korun. Taková suma by zhruba pokryla třetinu rozpočtu ministerstva kultury nebo téměř celý rozpočet Akademie věd ČR, jež loni hospodařila s 5,1 miliardy korun.
Cestující peníze
Ministerstvo obrany v obsáhlém vyjádření pro TÝDEN sdělilo, že finance se nedaří vyčerpat zejména kvůli složitému akvizičnímu procesu - od přípravy nákupu po odebrání potřebné techniky. "Nutnou podmínkou je transparentnost výdajů," uvedlo ministerstvo. Právě proto se prý pořizování techniky a služeb oproti původním plánům mnohdy zpožďuje, čímž se současně posouvá čerpání peněz z rozpočtu. Nespotřebované prostředky resort přesouvá do dalšího roku, tedy i 4,4 miliardy z loňska.
"Tak vysokou nevyčerpanou částkou jsem překvapena," uvedla nicméně podle časopisu Euro ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO), která je ve funkci od prosince. Za neutracené miliardy byl v minulých letech opakovaně kritizován rovněž předchůdce Šlechtové Martin Stropnický (ANO). Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po něm dokonce veřejně žádal vysvětlení. "Armáda potřebuje výrazné dovyzbrojení, modernizaci techniky z dob Varšavské smlouvy. Je tu velký investiční dluh a všem nám záleží na tom, aby ho armáda dohnala," řekl loni na jaře Sobotka. Stropnický se obhajoval mimo jiné tím, že většina nevyčerpaných peněz je připravena na úhradu už uzavřených smluv. V poslední době se například posunulo pořízení nových radiolokátorů nebo vyprošťovacích vozidel.
