Podpora EU
Provrtají energetici Šumavu? Plán přečerpávání Lipno-Dunaj

Česko a Rakousko sice dosud nespojuje dálnice, ale existuje plán na jiné velkokapacitní propojení. Obří přečerpávací elektrárna Lipno-Dunaj. Projekt s odhadovanou cenou 58 miliard korun se dokonce objevil na předběžném Junckerově seznamu Investičního plánu pro Evropu.

Megalomanský projekt, kvůli němuž by se musela provrtat jihovýchodní část Šumavy skrznaskrz? Nebo naopak geniální nápad na výrobu elektřiny a ochranu před povodněmi, na který Evropská komise v Bruselu pošle desítky miliard korun? Jihočeské Lipno by mohlo s rakouským Dunajem propojit 27 kilometrů dlouhé a více než 10 metrů široké potrubí. Pak už by stačilo "jen" namontovat správné turbíny a čerpadla a vznikla by obří přečerpávací vodní elektrárna o výkonu, jaký má jeden blok Temelína.

Podobných velkorysých plánů a nápadů je po šuplících jistě mnoho, jenže projekt soukromé společnosti Lipno-Aschach se objevil na prozatímním seznamu projektů, na které by pro nastartování ekonomického růstu mohl přispět Brusel. Takzvaný Junckerův seznam - pojmenovaný podle nového předsedy Evropské komise - počítá s rozdělením více než 300 miliard eur.

"Uprostřed Evropy mezi Českou republikou, Rakouskem a Německem je výjimečná příležitost k vybudování nadnárodní přečerpávací vodní elektrárny i s mnohadenním cyklem o výkonu až 1000 megawattů," konstatují autoři projektu. Připomínají, že dolní i horní nádrže jsou vybudované a Lipno má oproti Aschachu převýšení 442 až 456 metrů podle stavu obou hladin.

Někdejší člen Pačesovy energetické komise Edvard Sequens z jihočeského sdružení Calla sice uznává, že z hlediska energetiky může být šumavská přečerpávací elektrárna zajímavým projektem, zároveň však má několik ALE. Pro lipenskou biodiverzitu může být podle něho například problematické promíchávání velkého množství původní vody s tou dunajskou. "To ještě nikdo neposoudil," řekl Sequens.

Připomněl, že projekt ještě například není ani v územním plánu a podle evropských regulí by se měl začít stavět nejpozději v roce 2017, aby měl nárok na evropskou podporu v rámci Junckerova investičního balíčku. 

* Jak české úřady plán přečerpávací elektrárny vybraly pro Evropskou komisi?

* Co na tento záměr říká Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava?

* Jak reagují autoři projektu na ekologické připomínky?

* Kolik přečerpávacích elektráren mělo vzniknout podle plánů socialistického Československa?

Odpovědi na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 23. února 2015.