Důsledky krize
Průzkum: Češi se bojí hlavně o dávky. Víc než o práci

Češi se v důsledku hospodářské krize obávají zejména škrtů v sociálních výdajích státu (61 procent), snížení svého příjmu (54 procent), ztráty úspor či investic (53 procent), neschopnosti splácet závazky (41 procent) a ztráty zaměstnání (37 procent). Vyplývá to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) mezi více než tisícovkou respondentů.

Výsledky jsou podobné jako při výzkumu z obav ze světové finanční krize z června 2009. Tehdy se lidé méně obávali neschopnosti splácet své závazky (31 procent), sociálních škrtů (57 procent), ztráty úspor či investic (50 procent) i ztráty zaměstnání (36 procent). Naopak více bylo tehdy obav ze snížení finančního příjmu (56 procent).

Na 30 procent respondentů podle vlastního vyjádření nyní nezaznamenalo žádné konkrétní dopady krize na svoji osobu nebo domácnost. Z dopadů krize se nejčastěji mezi dvěma uváděnými možnostmi objevovaly špatná finanční situace domácnosti, nedostatek peněz či dluhy (28 procent) drahota, zdražování, inflace a zvýšení životních nákladů (26 procent). Na 13 procent uvedlo ztrátu zaměstnání nebo obtíže s jeho hledáním, devět procent pokles příjmu, pět procent pokles životní úrovně, pět procent zhoršení situace v zaměstnání a čtyři procenta úbytek zakázek či zákazníků.

Téměř polovina občanů (48 procent) se o situaci okolo světové finanční a ekonomické krize zajímá, z toho osm procent "velmi" a 40 procent "spíše". Polovina o ni zájem příliš nejeví, včetně 14 procent těch, kteří se podle vlastních slov o situaci okolo krize vůbec nezajímají.
V porovnání s obdobím let 2008 až 2009, kdy se výzkumy opakovaně věnovaly tehdy aktuální světové finanční krizi, je deklarovaný zájem o tuto problematiku o něco nižší.