Půjde Polednová za mříže? Rozhodne to vrchní soud

O tom, zda bude muset bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožové-Polednová nastoupit do vězení za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové, bude muset s největší pravděpodobností rozhodnout pražský vrchní soud.

Právník Polednové Vladimír Kovář řekl, že si proti usnesení, kterým městský soud zamítl její žádost o odklad šestiletého trestu, podá stížnost. Bývalá prokurátorka zatím do vězení nenastoupila a brání se tím, že má vážné zdravotní problémy.

ČTĚTE TAKÉ: Soudce nepovolí Polednové odklad trestu 

"Dnes jsem obdržel zamítavé stanovisko městského soudu faxem. Jakmile mi bude doručeno poštou, podám proti němu stížnost," uvedl Kovář. Tato stížnost bude mít odkladný účinek.

Soudce Braun: Je schopná nastoupit do vězení

Sedmaosmdesátiletá Polednová trpí podle dřívějšího vyjádření soudce městského soudu Petra Brauna například takzvanou praktickou slepotou. Soudce kvůli tomu nechal loni vypracovat znalecký posudek. Z dokumentu podle něj vyplývá, že je schopna nastoupit do vězení za určitých podmínek, jako je dostatečně osvětlená cela či lékařská péče. Vězeňská služba následně uvedla, že je schopna takové podmínky zajistit.

Bývalá prokurátorka v poslední době zaslala soudci další lékařské zprávy, ve kterých podle Brauna argumentuje například i cukrovkou či špatnou srážlivostí krve. Ze zpráv ale nevyplývá ohrožení jejího života či zdraví, a o jejím dalším osudu by tak mohli rozhodnout vězeňští lékaři.

ČTĚTE TAKÉ: Polednová oddaluje vězení. Zlobí ji srdce a cukrovka
                       Kriminál pro Brožovou? Jistě. Na onom světě
                       Polednová do vězení zřejmě nepůjde. Téměř nevidí

Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Pražský vrchní soud ji za to počátkem září loňského roku poslal na šest let do vězení. Bývalé prokurátorce tak snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.

Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.

Foto: archiv Týdne