Pietní pochod
Rakev před budovou KSČM. Účastníci uctili oběti z roku 1969

Rakev se jmény obětí protestů roku 1969 položili v podvečer účastníci pietního pochodu organizovaného spolkem Milion chvilek pro demokracii před vrata sídla KSČM v ulici Politických vězňů. Na zem namalovali siluety mrtvých. V ulici pak po minutách ticha zanechali také křídou namalované obrysy svých nohou, aby bylo vidět, kolik demonstrantů přišlo. Předseda KSČM Vojtěch Filip na to reagoval slovy o neustálém přepisování faktů, současná KSČM vznikla až v roce 1990, odstřihl stranu od historie.

Protestující, kterých před budovou prošlo v téměř hodinu trvajícím proudu mezi čtyřmi a pěti tisíci, volali na místě piety "Zrádci". Na zemi vedle obrysů nohou, nechávali i nápisy, například připomínku tehdejší Státní bezpečnosti - "estébáci" - nebo "rudá špína" či "Táhněte do Ruska i se Zemanem".

"Komunistická strana Čech a Moravy vznikla na ustavujícím sjezdu v roce 1990 a registrovaná byla v listopadu 1990. Má za sebou třicetiletou historii, ve které prokázala, že má nejen respekt k ústavě, ale také své pevné místo na politické scéně," řekl Filip i na kritiku, podle které ho dnes v Lánech neměl přijímat prezident Miloš Zeman. O protestu nebyl Filip podle svých slov předem informován. Poznamenal, že pokud má někdo nějaký názor, měl by ho vyjadřovat kulturním způsobem.

Vrata budovy, ve které KSČM sídlí, byla zavřena a už předem je hlídala policie. Novinářům policisté řekli, že pokud demonstranti použijí omyvatelné barvy, nebudou zasahovat. K malování využil Milion chvilek křídy. Mluvčí pražské policie Jan Daněk řekl, že akce se uskutečnila v klidu, až na dopravní komplikace, které způsobila délka průvodu. Většina účastníků pochodu se totiž zastavila u sídla KSČM, aby tam vyjádřila svůj názor. Celý pochod tak měl zpoždění oproti původnímu scénáři.

Připomenutí roku 1969 se večer konají nejenom v Praze, ale i v dalších městech. Iniciativa chce připomenout 50 let staré události, kdy se na první výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal podle nových informací sedm mrtvých a mnoho zraněných. Tehdejší masové protesty začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna. O den později přijalo předsednictvo Federálního shromáždění takzvaný pendrekový zákon, který legalizoval krvavé zásahy proti demonstrantům.

Milion chvilek pro demokracii letos uspořádal sérii demonstrací za nezávislost justice a proti Babišovi. Poslední akce se stala největší demonstrací po listopadu 1989. Další velkou demonstraci na pražské Letné spolek plánuje na 16. listopadu, tedy den před připomínkou Dne boje za svobodu a demokracii. Pořadatelé akcí například vyčítají prezidentu Zemanovi, že záměrně rozděluje společnost, prosazuje zájmy Ruska a Číny nebo porušuje ústavu. Kritizují také podporu vlády od komunistů nebo střet zájmů, ve kterém je podle nich premiér Andrej Babiš.