Děti by měly přijít do styku s cizím jazykem co nejdříve a seznamovat by se s ním měly komunikačně, nikoliv pomocí učebnic. ČTK to dnes u příležitosti začátku školního roku řekla ředitelka pražské Základní školy Marjánka Anna Niklová. Zachovat by se podle ní měl i povinný druhý cizí jazyk. Důležité podle ní je, aby se děti i v druhém cizím jazyce domluvily. Některé školy v Česku řeší nedostatek učitelů některých specializací, podle Niklové chybí zejména učitelé prvního stupně. Studium aprobace na první stupeň je podle ní náročné.
Niklová uvedla, že čím dříve přijde dítě do styku s cizím jazykem, tím lépe, přičemž rychleji a efektivněji ho vstřebává formou her, besed, filmů, písniček a dalších ne zcela klasických výukových metod. S výukou druhého cizího jazyku se u dětí podle ní musí chvíli počkat, nejde začít všechno najednou.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v létě uvedl, že bude v souvislosti s revizí vzdělávacího programu pro základní školy mimo jiné prosazovat, aby se žáci minimálně od první třídy povinně učili anglicky a od šesté třídy měli povinně druhý cizí jazyk jako němčinu, francouzštinu nebo španělštinu. V současnosti je výuka prvního cizího jazyka povinná od třetí třídy a druhého cizího jazyka nejpozději od osmé třídy.
V ZŠ Marjánka se učí angličtina od první třídy asi 12 let, uvedla Niklová. "Nehledě na to, že u nás vždycky jedna z prvních tříd je bilingvní třída, takže tam je angličtina úplně zásadní," řekla. Žáci v bilingvní třídě mají vedle hodin angličtiny také část dalších předmětů v anglickém jazyce. "U nás se učí dál potom druhý cizí jazyk od třetí a od šesté třídy," řekla Niklová. Žáci mají na výběr španělštinu, italštinu, francouzštinu, němčinu, ukrajinštinu a ruštinu. Děti by se podle ní měly domluvit i v dalších cizích jazycích, měly by také mít základ, který budou moci v dalším studiu či v dospělosti rozvíjet.
Rozšířená výuka jazyků je také v ZŠ Františky Plamínkové v Praze 7. Žáci se tam podle ředitele Jaroslava Andrleho učí angličtinu od první třídy a týdně mají dvě hodiny anglické výuky. Jazyky by se podle něj měly ale vyučovat podle toho, jaké má škola podmínky. "Vzdělávací program je podle mě velmi dobře nastaven, a pokud se cílí na to, aby se každá škola mohla profilovat a mohla si svůj směr nastavit podle toho, jaké má podmínky, pedagogy, okolí školy a podobně, tak si umím představit, že jiná škola se raději bude věnovat třeba ekologii nebo něčemu jinému, třeba na úkor toho anglického jazyka," řekl.
Na prvním stupni ZŠ Marjánka je 11 tříd. "V současné době je tady pět paní učitelek, které buď dostudovávají, nebo si doplňují pedagogické vzdělání," řekla. Situace je podle ní podobná i na jiných školách.
ZŠ Marjánka navštěvuje podle Niklové asi 740 dětí, do prvních tříd nastoupilo téměř 60 dětí, mezi nimi i děti ukrajinských uprchlíků. "Máme ukrajinské děti v prvních třídách, v jedné třídě jsou tři a v jedné třídě jsou dva," řekla Niklová. Některé z nich podle ní česky částečně umí z mateřské školy, jiné se budou s češtinou teprve seznamovat. "U nás je speciální výuka českého jazyka pro cizince, a to nejen pro ukrajinské děti, ale komplexně pro jakéhokoliv cizince bez znalosti českého jazyka," dodala Niklová.
Také mezi prvňáčky na ZŠ Františky Plamínkové jsou ukrajinské děti a žáci dalších národností. "Žáci mají možnost chodit na češtinu pro cizince a věnujeme se jim intenzivně. Snažíme se je i trochu dělit od sebe, aby se nevytvářely příliš velké ukrajinské skupinky, a tím jsou žáci nuceni mluvit česky a lépe se tak začleňují," uvedl Andrle.
