Pěstování řepky není tak škodlivé, jak média tvrdí. Rostlina je pro české zemědělství nezastupitelnou plodinou, přičemž půdě neškodí, naopak ji obohacuje. Tvrdí to alespoň zemědělec Josef Diviš, který poskytl rozhovor pro DVTV.
"Řepka je jednou z nezastupitelných plodin pro české zemědělství, protože její pěstování má spoustu předností. Má samozřejmě nějaká negativa, ale když se na tu kytku podíváte, tak její kulový kořen je schopný sbírat živiny z těch nejhlubších částí ornice. To znamená, že zvedá ty živiny zespoda nahoru a ukládá to do celé té plodiny," začal hned na začátku rozhovoru s obhajobou řepky Diviš.
Podle něj je kritika této rostliny neopodstatněná a stojí za ní fakt, že této problematice moc lidí nerozumí. "Podle mě to je úloha médií, která to nějakým způsobem zkratkovitě napadají. Neznalost této problematiky je tak velká, že lidi to prostě jednoduše nějak jednoduše zkracují. Nevím proč," řekl.
Význam pro zemědělství
Řepka se u nás pěstuje na zhruba 16 procentech orné půdy. Diviš sice připustil, že za tím částečně stojí byznys (odkup 400 eur za jednu tunu), zároveň ale potvrdil, že plodina má velký přínos pro zemědělskou půdu.
"Je to jedna z mála plodin, která je v zemědělském podniku zisková. Navíc ale má řepka velký přínos pro půdu. Na tu organickou hmotu, která se vrátí zpátky do půdy, je navázáno spousta živin, jako je dusík nebo draslík, a ty jsou pak použitelné pro následné plodiny, které se po ní pěstují," vysvětlil Diviš.
Veselovský v rozhovoru podotkl, že řepka se využívá také do biopaliv první generace. I kdyby ale jejich výroba úplně skončila, má rostlina stále svůj význam. "Je možné, že by skončila jedna z možností odbytu. Ale řepka se používá hlavně v potravinářství, protože ten řepkový olej je velice kvalitní," kontroval Diviš.
Užívání hnojiv není výrazné
Mezi hlavní výhrady odpůrců řepky patří tvrzení, že plodina vyžaduje během svého jedenáctiměsíčního cyklu spoustu hnojiv a ochranných prostředků. Diviš ale tvrdí, že spotřeba není oproti jiným plodinám nijak zvlášť výrazná.
"Co se týče hnojiv, tak se to hnojí jako jakákoliv jiná plodina. Nemyslím si, že tam je výrazně nějaká větší spotřeba. Ale u řepky je zajímavé, že ona po sklizni zanechává v té vlastní organické hmotě živiny pro další plodinu," uvedl.
Ohledně používání ochranných prostředků a jejich negativním vlivu na půdu neexistují podle Diviše žádné důkazy a vše je jen v rovině spekulací: "Nikdo to ještě neprokázal. Není na to žádná vědecká studie."
Vyšší spotřeba pesticidů
Přesto zemědělec uznal, že pěstování řepky s sebou nese pár negativ, a to především ohledně používání pesticidů. "Do toho porostu se zasahuje třeba osmkrát," připustil Diviš a dodal, že za to může rozmnožování škůdců a zemědělci se musí proti ním přirozeně bránit.
Nicméně řekl, že to může být částečně právě jejich vina, neboť řepku začali pěstovat na stále větších plochách, až se dostali na oněch 16 procent orné půdy. "Možná je to tím. Možná je to teplejším počasím. Vývojová stádia jednotlivých brouků, živočichů se zkracují, vytváří se více populací a tak dále. Ale to je spekulace," zdůraznil.
V porovnání s ostatním plodinami co do spotřeby pesticidů si však řepka nevede vyložené špatně. Průměr činí přes dva kilogramy látek na hektar. "Na řepku se spotřebovává asi 2,5 kilo, možná 2,6, takže je to lehce nadprůměrné. Ale jsou plodiny, třeba vinná réva nebo chmel, kde to je násobek těch pesticidů. To jsou plodiny, kde se těch pesticidů používá mnohem víc než u řepky," řekl Diviš.
