Ještě předtím, než policisté a pohotovostní jednotky před 25 lety na pražské Národní třídě zmlátili studenty, vyšli lidé do ulic o devadesát kilometrů dál - v severočeských Teplicích. Několikadenní masové demonstrace za čistý vzduch zaskočily komunistické funkcionáře a staly se předehrou k událostem v Praze. Teplice byly prvním městem mimo Prahu, kde byla tak velká demonstrace.
Teplickou smogovou revoluci vyvolal zdánlivě bláhový pokus, který jako by byl předem odsouzen k neúspěchu. Šestnáctiletý učeň Zbyněk Jindra už 8. listopadu 1989 rozšířil po městě letáky, v nichž vyzval spoluobčany, aby vzali plynové masky nebo roušky a přišli v sobotu 11. listopadu na centrální náměstí.
Komunističtí funkcionáři tomu nepřikládali žádný velký význam. Mysleli si, že lidé nepřijdou. Vzduch byl v ty dny jako obvykle téměř nedýchatelný, prosycený sírou a dalšími škodlivinami, které až desetinásobně překračovaly limity stanovené komunistickými úřady. Kdo by chtěl v sobotu večer ven do takového vzduchu?
Jenže lidé už každoročních smogových situací měli dost. Letáky mladého učně se přesně trefily do jejich nálady. Obyvatelé Teplic vyšli do ulic. Bylo jich odhadem šest až osm set. Většinou studenti, mladí lidé. O den později už jich na náměstí dorazilo tisíc. A přišli i v pondělí. Nezastavily je ani policejní obušky a zatýkání. "Nechte nás žít!", "Máme tady naše děti!" skandovali demonstranti.
Do osudné demonstrace v Praze, která otočila historií Československa, přitom ještě zbývalo několik dní. Nikdo nemohl mít ani tušení, co se stane. Že KSČ přijde o svou mnohaletou moc. V Teplicích už ovšem komunističtí funkcionáři byli dotlačeni k jednání.
"V severních Čechách nastal průlom bez ohledu na vývoj v Praze. Ryze ekologická tematika dostala v roce 1989 novou dimenzi - politickou," konstatoval později Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ve svém odborném textu Předehra k 17. listopadu 1989.
Skupinka teplických obyvatel, mezi nimiž byl i pozdější prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník, sepsala v bytě učitelky teplického gymnázia Jany Dvorské petici. "Udělal jsem jenom to, co už jsem stejně dávno udělat chtěl," vzpomínal později na události před pětadvaceti lety Petr Veselský, jedna z ústředních postav teplických demonstrací. Právě on při demonstraci v neděli 12. listopadu vylezl na kašnu na teplickém náměstí a vyzval občany k sestavení petice.
V pondělí 13. listopadu pak archy převzal předseda městského národního výboru Flaška. "No tak soudruzi, tohle nám přeci nemůžete dělat - demonstrovat, to jste nemohli přijít dřív?" prohlásil.
Hlavním bodem petice bylo, aby vedení města uspořádalo v co nejkratším termínu veřejné shromáždění s občany, kde vysvětlí, jak chce ekologickou situaci v Teplicích řešit. Mítink se uskutečnil v pondělí 20. listopadu na teplickém zimním stadionu. Dorazil předseda okresního výboru KSČ Antonín Váňa, který odpovídal na otázky občanů. Jenže ekologie se v tu chvíli už změnila na politiku. Také proto, že na stadionu vystoupil pražský student Radek Chmel a vylíčil, co se stalo na Národní třídě. Komunistický režim se začal hroutit.
Dvacet pět let po demonstracích v Teplicích už lidé nejdou do ulic, aby požadovali čistší vzduch. Poslední velká shromáždění se odehrála počátkem 90. let. I když ani teď není tamní ovzduší úplně ideální. "Ale hodně se zlepšilo," řekl pro TÝDEN.CZ historik Miroslav Vaněk, který z Teplic pochází.
Anketa:
Od událostí listopadu 1989 uplynulo 25 let. Jste spokojeni s tím, jak se společnost v Česku za tu dobu změnila?
Uhelné elektrárny, chemičky a další provozy se odsířily, výrazně pomohla i plynofikace severočeských obcí. Vidět je to na měřitelných údajích Českého hydrometeorologického ústavu. Zatímco na podzim a v zimě před pětadvaceti lety dosahovaly měsíční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v teplickém ovzduší hodnoty až 190 mikrogramů na metr krychlový, nyní to je maximálně 20 mikrogramů. Méně je i polétavého prachu, i když u něj není pokles především kvůli lokálnímu vytápění až tak razantní. Před 25 lety ho bylo v ovzduší také až 190 mikrogramů, teď jsou hodnoty nejvýše kolem 50 až 60 mikrogramů.
Miliardy vložené na ochranu ovzduší jsou poznat i v počtu usmrcených. Podle expertů čistší vzduch zachránil od roku 1995 v severozápadních Čechách tisíce lidských životů. Ukazuje to starší studie Státního zdravotního ústavu v Teplicích.
"Odhadujeme, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění ovzduší umíralo v období let 1995 až 2004 každoročně v průměru o 195 mužů a 92 žen méně, za celé období o celkem 1950 mužů a 920 žen," uvedli František Kotěšovec a Jiří Skorkovský z teplického pracoviště zdravotního ústavu.
Odborníci zkoumali úmrtnost v bývalých okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín, kde žije okolo 620 tisíc obyvatel. Počet mrtvých pak porovnávali podle dvou základních období: s vysokým znečištěním (1982 až 1994) a nižším znečištěním ovzduší (1991 až 2004).
