Místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Milan Andres v úterý na tiskové konferenci odmítl, že by před rokem 1989 řídil donašeče Státní bezpečnosti v československé armádě, jak uvedla Česká televize v pořadu 168 hodin. K přesné náplni své práce v armádě se nevyjádřil. Předseda ČSBS Jaroslav Vodička prohlásil, že v souvislosti s případem Andresovu rezignaci nežádá.
"Já to vyvracím. Já tento pojem neznám," řekl Andres na dotaz, zda řídil donašeče. "Byl jsem zařazen k útvaru pro ochranu vojsk české armády na teritoriu České republiky. Toť vše," popsal svou práci před rokem 1989.
Podle ČT Andres působil ve vojenské kontrarozvědce, kde podle personálního spisu řídil donašeče uvnitř armády. Vojenská kontrarozvědka politicky dohlížela na vojáky a lidi v podnicích, které pro armádu pracovaly.
Andres se hájil tím, že od roku 1992 má negativní lustrační osvědčení, které dokládá, že s StB nespolupracoval. Uvedl také, že získal bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.
O rezignaci se zatím neuvažuje
Vodička nepředpokládá, že by informace o Andresovi měly vést k jeho odchodu z vedení ČSBS. "Žádnou rezignaci nikdo nepožaduje a doufám, že ji ani nezvažuje," řekl.
ČSBS je v poslední době zmiňován zejména v souvislosti s odchodem či vylučováním členů, kteří kritizovali jeho vedení za nedemokratické praktiky. Patřili k nim válečný veterán Pavel Vranský, ženy spojené s vyvražděním Ležáků za druhé světové války nebo dcera dlouholetého předsedy svazu Markéta Čermínová.
Místopředseda ČSBS Emil Kulfánek v úterý prohlásil, že všechna vyloučení byla za konkrétní prohřešky, konkrétně za poškozování dobrého jména svazu. Odmítl také, že by hlasování ústředního výboru ČSBS o vyloučení členů bez předchozí diskuze bylo nedemokratické. "Nevím o tom, že by nějaký zákon, ani občanský zákoník, obsahoval nějaké ustanovení, že před hlasováním musí diskuse proběhnout," řekl.
