Řád bílého lva mu prezident Václav Havel na poslední chvíli odmítl dát, protože se zjistilo, že byl spolupracovníkem StB. Od mezinárodního skandálu uběhlo deset let a neblahá minulost bývalého novináře a starosty Vídně Helmuta Zilka je - zdá se - zapomenuta. Zilk teď bude v Senátu přednášet na konferenci pořádané k výročí 21. srpna 1968.
Bývalý programový ředitel rakouské veřejnoprávní televize ORF Helmut Zilk si už ve Vídni připravuje řeč o ruské okupaci Československa. Na mezinárodní konferenci ke 40. výročí tragického dne moderních dějin, kdy hranici Československa překročili okupanti v tancích, jej pozvala horní komora parlamentu. Zilk v Senátu promluví o zkušenosti zahraničního novináře-pozorovatele s okupanty vojsk Varšavské smlouvy a o tom, jak v Rakousku pomáhal československým emigrantům.
Má to ale háček
| Jak vznikla aféra Zilk |
| Řád bílého lva pro někdejšího starostu Vídně a novináře Helmuta Zilka měl být oceněním za jeho přínos k rozvoji česko-rakouských vztahů. Jenže stal se pravý opak - z vyznamenání sešlo a případ Zilk přerostl v mezinárodní aféru. Významnou roli v něm sehráli novinář Petr Brod, který byl v té době dopisovatelem německého listu Süddeutsche Zeitung, bývalý ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Václav Benda a kancléř prezidenta Ivan Medek. V říjnu 1998, čtyři dny před udělováním vyznamenání, vyšel v renomovaných německých novinách článek o Zilkově spolupráci s StB. Petr Brod, který se na něm podílel, den předtím Medka informoval, že list získal citlivé informace o minulosti vídeňského starosty. O další tři dny později vstoupil do kauzy Benda - a potvrdil, že Zilk byl agentem. Skandál byl na světě. Prezidentská kancelář rychle změnila názor a ocenění Zilka odvolala. Nešťastnou roli sehrál v případu prezident Havel. Nejdříve osočil novináře, že Medka vydíral, což kancléř popřel. Poté tvrdil, že Benda - dávný Havlův přítel z disentu - lustroval Zilka neoprávněně. Rozpačitý konec aféry podtrhla omluva ministerstva zahraničí rakouské vládě a konec Medka v úřadě. |
Jeho minulost vyplula na světlo v roce 1998, chvíli předtím, než mu tehdejší prezident Havel málem připnul Řád bílého lva. Pár dní před udělením státních vyznamenání proto hradní kancelář Zilka ze seznamu oceněných vyškrtla.
Víme, ale nedbáme
Vedení Senátu si dalo s přípravou mezinárodní konference velkou práci, promluví na ní americký spolupracovník Svobodné Evropy i ruský vojenský historik. O úloze médií v krušné době povede přednášku bývalá televizní hlasatelka Kamila Moučková, která jako první z obrazovky ohlásila zprávu o invazi ruských vojsk, nebo rozhlasový novinář Jan Petránek, jenž v srpnu 1968 udatně bránil svobodné vysílání Československého rozhlasu.
Spolupracovník komunistických tajných služeb Zilk se mezi pozvané účastníky do sekce o médiích nedostal z nepozornosti, vedení Senátu si jeho problematickou minulost uvědomuje. "Doporučila nám jej rakouská strana. Můžeme mít dokumenty jaké chceme, ale v Rakousku je Helmut Zilk oceňovaná a vážená osoba," říká předseda horní komory, občanský demokrat Přemysl Sobotka. Zilk podle něj přinese na konferenci i fakta o československé posrpnové emigraci. "Přijede v pozici tehdejšího novináře a také Rakušana, který pomáhal organizovat život ve sběrných táborech, kterými v Rakousku prošlo mnoho československých občanů," říká Sobotka.
Tiskový mluvčí Senátu Petr Kostka prozradil i něco ze zákulisí organizace srpnových přednášek. Jeho šéf Sobotka se prý ve Vídni se Zilkem sešel a kvůli jeho problematické minulosti jej požádal, ať raději nic nehodnotí a pouze vzpomíná. "A Pan Zilk na to přistoupil," říká Kostka.
Když před deseti lety plnila Zilkova aféra stránky českých i rakouských novin, exstarosta Vídně spolupráci s rozvědkou popíral. Ve spise číslo 44958 se však zachovaly i stvrzenky na finanční odměnu, kterou Zilk pod krycím jménem Johann Meiz od rozvědky inkasoval: za informace o rakouských politicích a skvělou spolupráci při pořádání telemostů mezi Československem a Rakouskem zaplatila StB Zilkovi 12 500 korun a 66 tisíc šilinků.
Foto: archiv Týdne
