Koaliční dohoda
Shoda koalice na vedení sněmovny, šéfem bude Hamáček

Sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL, které vyjednávají o příští vládě, se na první trojstranné schůzce vyjednávacích týmů dohodly na vzájemné podpoře svých kandidátů do vedení Poslanecké sněmovny. Jednu ze čtyř místopředsednických pozic by tak měli získat i lidovci, kteří nominují svého předsedu Pavla Bělobrádka. Jednání o programu trojice stran příliš komentovat nechtěla, programovou část koaliční dohody chce zveřejnit až jako celek.

"Potvrdili jsme si na úrovni jednání zástupců všech tří politických stran, že podpoříme zvolení vedení Poslanecké sněmovny ve formátu předseda a čtyři místopředsedové," řekl novinářům na večerní tiskové konferenci šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. "Druhá věc, na které jsme se dohodli dnes - sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL - je vzájemná podpora našich kandidátů ve volbě do vedení Poslanecké sněmovny," uvedl dále.

Za ČSSD by tak v čele Sněmovny měl stanout někdejší místopředseda dolní komory Jan Hamáček. Místopředsednické posty by za příští pravděpodobnou koalici měli obsadit poslankyně ANO Jaroslava Jermanová a předseda lidovců Bělobrádek, který by ale v případě účasti ve vládě místo opustil. Zbylá křesla mají připadnout komunistům, kteří nominovali svého předsedu Vojtěcha Filipa, a TOP 09, za něž se o pozici bude ucházet místopředseda Miroslav Kalousek.

Sobotka předpokládá, že se klub ČSSD dohodne na závazné podpoře koaličních kandidátů, u zbylých dvou nic takového nečeká. "Rozumím tomu, že řada našich poslanců může mít problém s konkrétními osobami, které tam budou za jiné strany kandidovat," sdělil na dotaz, zda někteří sociálnědemokratičtí poslanci nebudou mít potíž s podporou Kalouska, kterého ČSSD dlouhodobě kritizuje za jeho působení v čele ministerstva financí.

Zákonná opatření Senátu projdou

ČSSD, ANO a KDU-ČSL se rovněž shodly, že podpoří všechna čtyři zákonná opatření, o kterých by měla  sněmovna na své první schůzi hlasovat. Zákonná opatření souvisí s občanským zákoníkem, financováním zdravotnictví a zákonem o veřejných zakázkách.

"Dohodli jsme se, že podpoříme všechna čtyři zákonná opatření. Ve Sněmovně byla vytvořena potřebná většina pro to, aby všechna čtyři zákonná opatření prošla a mohla začít platit," řekl novinářů Sobotka. Poslanci ČSSD, ANO a KDU-ČSL mají dohromady většinu 113 hlasů.

Další schůzka trojice vyjednávacích týmů se podle Sobotky uskuteční nejpozději do týdne a měly by se na ní již projednávat první konkrétní návrhy částí koaliční smlouvy. Ta bude mít dvě části - procedurální, jež se bude zabývat způsobem fungování koalice, a programovou, která má tvořit základ programového prohlášení příští vlády. "Tam by mělo být jasně řečeno, proč vlastně vláda vznikne, jaké má úkoly, co chce udělat pro naši zemi, a my jsme se dohodli, že bude ideální, pokud tu programovou část zveřejníme jako celek," podotkl dnes Sobotka.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že chce tento týden ještě jednat separátně se sociálními demokraty, protože jejich program se podle něj více liší než program lidovců. Od příštího týdne by pak podle něj měla pokračovat trojstranná setkávání. "Neznamená to, že bychom chtěli stavět KDU-ČSL před nějaký diktát, ale myslím si, že jednání ve dvou jsou složitá a ve třech složitější," nechal se slyšet Babiš, který dnešní setkání označil za spíše informativní.

Bělobrádek uvedl, že se hovořilo také o obsazení výborů ve Sněmovně, k žádné přímé dohodě v rámci potenciální koalice ale podle něj nedošlo. Dalším jednáním o výborech budou pověřeni předsedové poslaneckých klubů.

Nový "občan" bude

Sobotka dodal, že strany se dívají na nový občanský zákoník kriticky. "Vnímáme ale odpovědnost za to, aby na konci roku nedošlo ke vzniku právních zmatků a právního chaosu, který by měl negativní dopad na ekonomiku i občany," uvedl Sobotka. Pokud tedy podle Sobotky nebude odložena účinnosti občanského zákoníku, strany budoucí koalice budou hlasovat pro dvě zákonná opatření, která se zákoníkem souvisí.

O odklad účinnosti občanského zákoníku usilují poslanci Úsvitu a KSČM. Premiér v demisi Jiří Rusnok ale už dříve řekl, že účinnost zákona odložit nechce. Další dvě zákonná opatření se týkají změn v zákonu o veřejných zakázkách a navýšení plateb do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok. I tyto normy poslanci budoucí koalice podpoří. Zákonná opatření schválil, v době kdy byla Sněmovna rozpuštěna, Senát. Aby mohla začít platit, musí je posvětit také nově zvolení poslanci.