Škatulata na českých ambasádách. Mění se velvyslanci, končí Povejšil

Domácí
30. 7. 2018
Český velvyslanec při EU Martin Povejšil.
Český velvyslanec při EU Martin Povejšil.

Řadu českých velvyslanců čeká v nejbližších týdnech střídání. Změny na několika ambasádách potvrdilo ministerstvo zahraničí. Na stálém zastoupení v Bruselu po šesti letech skončí Martin Povejšil, další přesuny se očekávají na úřadech, kde ambasadorům končí standardní čtyřleté funkční období. V diplomatických kruzích se hovoří také o brzkých změnách v Německu nebo Francii, ty ale Černínský palác nepotvrdil.

Jasno ohledně nových velvyslanců je v Austrálii, Ázerbájdžánu a ve Slovinsku. Do Canberry se přestěhuje současný velvyslanec v Japonsku Tomáš Dub. "Do ázerbájdžánského Baku zamíří současný velvyslanec v Bělorusku Milan Ekert," uvedlo ministerstvo zahraničí. Ambasádu v Baku dříve vedl Vítězslav Pivoňka, který letos vystřídal Vladimíra Remka v čele velvyslanectví v Moskvě.

Nového velvyslance bude mít ČR také v Maďarsku, odkud se do čela ambasády ve Slovinsku přesune v řádu měsíců Juraj Chmiel. Kdo obsadí uvolněná místa, diplomacie nesdělila s ohledem na pravidlo, že jména nových velvyslanců se veřejně oznamují až ve chvíli, kdy je jim udělen "agrément", tedy souhlas od hostitelské země. Jako možná kandidátka na tokijské velvyslanectví byla v médiích uváděna bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová, ta to ale označila za účelovou informaci.

Potvrzenou změnou je odchod Martina Povejšila ze stálého zastoupení při EU. "Velvyslanec Povejšil v Bruselu skončí pravděpodobně koncem léta," uvedlo MZV. K jeho dalšímu působení v diplomacii se ministerstvo nevyjádřilo. Podle dostupných zdrojů je jisté, že Povejšila v úřadě vystřídá současný náměstek MZV pro řízení evropské sekce Jakub Dürr.

Povejšil nastupoval do Bruselu v roce 2012, a patří tak k velvyslancům, kterým se protáhlo standardní čtyřleté období působení. Taková situace není v diplomatických sborech výjimečná. Bývalý velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík byl letos vystřídán po deseti letech.

Objevují se i případy, kdy je funkční období kratší. Například Petr Drulák převzal velvyslanectví ve Francii v roce 2016. Proti jeho nástupu do Paříže se v roli ministra financí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) ohrazoval současný premiér Andrej Babiš. Podle zdrojů z diplomacie jisté, že Drulák ve Francii končí. Střídání se očekává také v Berlíně, kam Tomáš Podivínský nastupoval v roce 2015. V kuloárech se mluví o tom, že berlínskou ambasádu by mohla vést končící pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Na výběru velvyslanců se musí dohodnout ministerstvo zahraničí a prezident, což proces někdy zkomplikuje. V české diplomacii se to stalo například v roce 2013, kdy se o obsazení šéfů ambasád přeli prezident Miloš Zeman a tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Spor se týkal mimo jiné Lívie Klausové, kterou Zeman prosazoval jako velvyslankyni v Bratislavě. Klausová letos na ambasádě skončila a podle informací z médií ji nahradí policejní prezident Tomáš Tuhý.

Déle než čtyři roky vedl českou ambasádu v Brazílii Jiří Havlík, letos v květnu jej vystřídala Sandra Lang Linkensederová. Čtyřleté období už překročili také velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík nebo v Nigérii Pavel Mikeš. Od roku 2010 vede českou ambasádu v Sýrii Eva Filipi.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Šulová Kateřina

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné