Zhruba o třetinu se od školního roku 2007/2008 do loňska zvýšil počet soukromých a církevních škol a školek. Nejvíce vzrostlo množství mateřských školek, a to přibližně čtyřnásobně. Zhruba třikrát víc než před deseti lety bylo loni soukromých základních škol. Naopak pokleslo množství neveřejných středních škol. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Iniciativa k zakládání těchto škol podle odborníků nyní vychází hlavně od rodičů, kteří jsou nespokojeni s kvalitou a podobou běžné výuky. Jejich zakládání podpořila i vlna silných ročníků narozených před deseti lety.
Podle ředitele Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavla Kraemera je kvalita těchto škol různá. Testování České školní inspekce nicméně opakovaně ukazuje, že v průměru mají děti v soukromých a církevních školách lepší výsledky než ve školách veřejných, a to ve všech předmětech a oblastech vzdělávání.
Celkem byla loni v ČR asi tisícovka neveřejných školek a škol, včetně vyšších odborných. Jde zpravidla o malé školy. Navštěvovalo je zhruba 98 800 dětí, což bylo asi šest procent všech školáků. Bylo to přibližně o 2700 méně než v roce 2007/2008.
Veřejných základních škol jsou zhruba čtyři tisíce a chodí na ně 98 procent žáků. Celkově registrovalo ministerstvo loni 9655 veřejných škol v různých stupních vzdělávání.
Zatímco počet mateřských a základních neveřejných škol vzrostl, středních škol v soukromém sektoru ubylo. Souvisí to i s demografickým vývojem, kdy se slabé ročníky dřívějších let posunuly na střední školy, a naopak v posledních deseti letech přibylo mladších dětí.
Neveřejné školy mají jiný systém financování než státní. Některé vybírají školné, které je zpravidla ve výši tisíců až desetitisíců korun ročně. Kromě toho dostávají od státu dotaci na žáka, kterou mohou použít na své neinvestiční výdaje, tedy zejména na odměňování učitelů. Střední školy mohou dostat maximálně 90 procent normativu, základní 100 procent.
Učitelé v neveřejných školách dostávají mzdu, na které se dohodnou se zřizovatelem školy. Podle zástupců soukromých a církevních škol bývá často nižší, než jsou platy učitelů ve veřejných školách. Výše státního příspěvku se počítá podle výdajů srovnatelných veřejných škol a do rozpočtu a příjmů v církevních a soukromých školách se promítne zhruba s ročním zpožděním.
Systém dotování neveřejných škol má zůstat stejný i po roce 2019, kdy se změní způsob financování státních škol. Školy, které zřizují kraje nebo obce, budou nově dostávat peníze podle počtu odučených hodin, nikoli už podle počtu žáků. Podle zástupců soukromých a církevních škol je současné nastavení nespravedlivé a doufají, že nová vláda zajistí změnu.
Ministerstvo posílá neveřejným školám každoročně asi 6,5 miliardy korun, z toho zhruba 1,5 miliardy patří církevním školám. Premiér Andrej Babiš (ANO) to při jmenování nového ministra školství Roberta Plagy kritizoval. Plaga řekl, že jeho názor vnímá "jako impuls k možné debatě, kdy a v jaké míře mají veřejné prostředky mířit ke školám jiným než veřejným".
Na začátku roku se objevily informace, že se ministerstvo zdráhá povolovat nové soukromé školy. Tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) to popírala. Úřad pak vyhověl 21 ze 48 žádostí o založení nových neveřejných škol, zatímco v předchozím školním roce uspělo 42 z 53 žádostí o zápis do rejstříku.
V listopadu se skupina převážně pravicových senátorů (ANO, ODS, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) obrátila na Ústavnímu soud, aby znemožnil ministerstvu zabránit existenci soukromé školy, která neodpovídá jeho dlouhodobému záměru vzdělávání. Senátoři zdůvodnili svůj návrh mimo jiné právem dětí na vzdělání a právem rodičů určovat způsob vzdělávání jejich dětí.
