Průzkum
Nezájem o technické vědy? Chyba učitelů, pomoci má vyšší mzda

Učitelé často dostatečně nepodporují zájem dětí o technické vědy. Nevěnují mu dost času nebo to dělají nezajímavým způsobem. Ke změně by je měly motivovat vyšší platy a příklady škol, kde fungují úspěšné projekty na podporu technického vzdělávání. Shodli se na tom účastníci dnešního semináře Jak zvýšit zájem u dětí a mládeže o technické vědy a učební obory, který organizoval senátní školský výbor.

Současné nastavení vzdělávacího systému umožňuje zařazovat technické vědy do výuky různými způsoby i hravou formou již od mateřské školy. Děti například mohou chodit s učiteli na exkurze do firem, vyrábět a skládat stavebnice, vytvářet věci z různých materiálů nebo se účastnit technických soutěží. Podle odborníků, kteří se zúčastnili dnešního semináře, to ale s nimi dělá jen část pedagogů.

Experti se shodli, že je třeba se zaměřit na to, aby se učitelé v praxi technickým vědám více věnovali. Petr Bannert, ředitel odboru vzdělávání ministerstva školství, uvedl, že by k tomu mohly přispět i úpravy obsahů vzdělávání v takzvaných rámcových vzdělávacích programech. Nyní je připravuje Národní ústav pro vzdělávání a hotovy by měly být do roku 2020. Školy by pak měly mít povinnost více se zaměřovat i na technické vzdělávání.

Upozornil, že problém nedostatku technicky vzdělaných lidí a učňů je dán i populačním vývojem. Na středních a vysokých školách totiž v posledních letech výrazně ubylo žáků celkově v důsledku toho, že na ně přicházely slabé ročníky dětí narozených v 90. letech. Podíl zájemců o technické obory, a to zejména strojírenství a informatiku, ve srovnání s ostatními obory přitom v posledních šesti letech vzrostl, uvedl Bannert.

Malý zájem o obory a nedostatek řemeslníků

Počet žáků, kteří byli přijati na učiliště, za posledních deset let klesl zhruba o čtvrtinu. Zatímco ve školním roce 2007/2008 jich bylo 42 619, loni 31 376. Některé učební obory se již několik let daří jen stěží naplňovat a po jejich absolventech je velká poptávka. Málo dětí se hlásí třeba do oborů hutník, kameník, kamnář, sklenář nebo výrobce obuvi. Chybějí čalouníci a řezníci. Podobné je to s kováři, modeláři, vodaři nebo uměleckými pozlacovači.

Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala mají na zaměření žáka a výsledky jeho učení zásadní vliv konkrétní učitelé, a to zejména u technických a přírodovědných oborů. Motivaci dětí k učení ovlivňuje především způsob, jakým se kantor k dítěti chová.

S dalšími odborníky na vzdělávání se shodl na tom, že mají kantoři stále nízké platy. Semináře se účastnili zejména zástupci z Jihomoravského kraje.

Průměrný plat pedagogů v Česku byl loni 31 632 korun. Průměrná mzda v Česku činila 29 504 korun hrubého měsíčně. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá s tím, že učitelé dostanou přidáno od ledna v průměru 15 procent, z toho deset v tarifu a zbytek v odměnách a příplatcích.