Vyhláška zakazující prodej nezdravých potravin ve školách, která platí od letošního ledna, dělá vážné problémy školním bufetům. Děti zdravé jídlo nechtějí, bufety proto ve velkém počtu končí. Opoziční TOP 09 chce vyhlášku zrušit.
Školní bufety nebo automaty nesmějí od začátku letošního roku prodávat nic, v čem je více tuku, cukru nebo soli, než povoluje vyhláška. Jenže ta je tak přísná, že kromě ovoce a zeleniny nepřipouští prakticky nic. Kvůli nezájmu dětí o zdravou stravu pravděpodobně skončí většina školních bufetů. Děti si teď budou svačiny kupovat mimo školu. Nezdravé, ovšem alespoň jim budou chutnat.
"Dříve jsme tu prodávali párky v rohlíku s kečupem nebo hořčicí, teď tu máme vystavené bílé jogurty bez příchuti a jablka," ukazuje prodavačka v bufetu v jedné z pražských základních škol. Pokud to tak půjde dál, nejpozději v březnu podnik ukončí činnost. A nebude jediný. V Praze zavřou z pěti bufetů na základních školách oslovených TÝDNEM hned tři. V Brně ze tří dva. Zaviněno je to podle anketních odpovědí právě vyhláškou.
Potravináři žádají nápravu
Norma je extrémně přísná. Neprojdou ani potraviny, o kterých se jinak mezi veřejností hovoří jako o zdravých. Například pomerančový džus obsahuje kromě cenného vitaminu C i příliš cukru. Jogurt s příchutí v sobě má kromě vápníku i barviva a cukr. Čerstvá celozrnná bageta se šunkou a sýrem zase překračuje limit tuku a množství soli. "Pronajímatel bufetu zavře. Vždyť vyhlášce nevyhovují ani minerální vody," řekl médiím Filip Patlevič, ředitel základní školy v Pardubicích. Další oslovení ředitelé škol, kteří požádali o anonymitu, jsou přesvědčeni, že děti nakonec budou chodit pro nezdravé potraviny do okolních obchodů a vyhláška kromě konce provozoven ve školách nebude mít žádný efekt.
Proti normě se už postavila Potravinářská komora České republiky. Stěžuje si, že ministerstvo školství nevyslyšelo připomínky, které mu zaslala. "Upozorňovali jsme, že vyhovující potraviny nejsou dostupné nebo nejsou za rozumnou cenu. Složky jako cukr, sůl a tuk plní v potravinách řadu technologických funkcí," uvedl předseda potravinářů Miroslav Toman. "Dodržování vyhlášky bohužel znamená zříci se pestrosti stravy," doplnila jej nutriční terapeutka Květa Krajíčková.
Valachová: Bufetům poradíme
Ministryně Valachová ale kritiku nechápe, je prý předčasná. Bufety se nejdříve musejí naučit podle vyhlášky chovat, až pak mohou hodnotit dopady na strávníky. A sama se pochlubila vlastní aktivitou. "Díky výživovým odborníkům jsem měla možnost nabídnout k ochutnání poslancům školského výboru svačinu, která je v souladu s vyhláškou. Všem chutnala, a to je důkaz, že to jde," vzkázala provozovatelům bufetů.
Ministerstvo jim s aplikací vyhlášky pomůže, jak jen to bude možné. "V průběhu následujících měsíců přechodného období bude sice dodržování předpisu kontrolováno, nebudou ale udělovány sankce vůči provozovatelům zařízení, bude jim naopak poskytována metodická pomoc," přislíbila ministryně.
K podpoře svých slov pak přizvala i výživovou poradkyni a podporovatelku programu Státního zdravotního ústavu Zdravá školní jídelna Margit Slimákovou. "V tomto kroku se skutečně státní úřady, lékaři i další profesionálové v oblasti zdravého životního stylu shodují, že uvedená vyhláška podporuje zdraví školáků, v žádném případě nemá za cíl rušení bufetů, pouze omezuje prodej potravin, které mohou neblaze působit na dětský organismus," ocitovalo Slimákovou v tiskové zprávě ministerstvo. Skutečně spokojeni jsou tedy zatím pouze středoškoláci. Těm se díky protestům podařilo vyjednat z vyhlášky výjimku a nevztahuje se na ně.
Projde návrh opozice?
A otázka je, jak dlouho bude norma platit pro základní školy. Za její zrušení už totiž vznikla internetová petice. Podepsalo ji přes dva tisíce lidí. Všimla si toho i poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková. Ta navrhuje zařadit do novely školského zákona, aby o prodeji potravin rozhodovaly školské rady, v nichž jsou zastoupeni i rodiče. Chalánková to v úterý řekla novinářům po jednání poslaneckého klubu TOP 09. Školský výbor Poslanecké sněmovny ale již dříve její návrh nepodpořil.
