V Česku je třeba více šířit povědomí o nutnosti změn ve vzdělávacím systému. Nyní školy stále často zatěžují děti řadou informací, aniž je učí o nich přemýšlet. Zlepšit by to mohla větší poptávka rodičů po vzdělávání, které dokáže děti připravit na život ve 21. století. Novinářům to řekli zástupci rady ambasadorů pro vzdělávání, která vznikla při soukromých školách Heuréka. Do rady patří například ekonom Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka nebo filozofka Anna Hogenová.
Podle Münicha by se ve školách mělo rozvíjet více tvořivé myšlení, schopnost řešení problémů a propojování znalostí z různých oborů. Upozornil na to, že svět se v dnešní době velmi rychle mění a děti se budou muset umět přizpůsobovat změnám během celého života. Ministerstvo školství sice vypracovalo různé strategie modernizace ve vzdělávání, v praxi se je ale podle něj moc nedaří prosazovat.
"Největší problém v současné době ve vzdělávání je to, že student či žák, je zaplaven informacemi," řekla Hogenová. Děti toho sice podle ní hodně znají, ale informacím nerozumí. Schopnost porozumění je přitom pro vzdělanou společnost důležitější než dovednost zapamatovat si množství informací, domnívá se.
Podle Kysilky je třeba, aby rodiče vytvářeli větší tlak na školy, jejich zřizovatele i politiky, aby se vzdělávací systém více přiblížil potřebám digitálního věku. "Za jednu z největších bariér (změn) považujeme nízké povědomí široké veřejnost o tom, kam se ubírá svět, a nízké povědomí o tom, že se velmi rozšiřuje mezera mezi tím, co budeme jako společnost potřebovat, a mezi tím, co nabízí vzdělávací systém," uvedl. Nová rada odborníků chce lidi seznamovat mimo jiné s různými příklady a modely vzdělávání ze zahraničí.
Široká rodičovská komunita v Česku je podle Kysilky nyní spíše brzdou modernizace vzdělávacího systému. Petr Chaluš z Fóra rodičů s tím ale nesouhlasí. "Nevím o žádném výzkumu, který by to potvrzoval," řekl. Podle něj se řada rodičů o systém vzdělávání zajímá a mnoho z nich je zklamaných z toho, že se nedaří veřejné školy inovovat navzdory prohlášením o moderní výuce. Ke změnám současného systému, který je zaměřen hlavně na výkon, podle něj nepřispívají ani státem řízené testy, jako třeba jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory. Nelze se pak divit, že část rodičů od škol vyžaduje především dril a dobrou přípravu na testování, myslí si Chaluš.
