Ministerstvo školství odmítlo zapsat dvacítku soukromých ZŠ do školského rejstříku. Sklidilo kritiku provozovatelů, rodičů i některých odborníků. Nyní se jim podařilo získat podpisy senátorů k ústavní stížnosti. Resort však na své praxi nehodlá nic měnit.
Spor veřejných a soukromých služeb se letos naplno rozhořel i v oblasti základního školství. A vůbec poprvé se ministerstvo školství rozhodlo posílit svou pozici regulátora v neprospěch soukromých škol. Zatímco dříve odmítlo zapisovat vzdělávací instituce jen výjimečně, letos konečné "Ne" slyšelo hned dvacet vznikajících škol. Těm se to logicky nelíbí. Podařilo se jim sehnat osmnáct senátorů a s jejich podporou podávají stížnost k Ústavní soudu. Ten může spornou část zákona zrušit.
Důvod? Kapacita stačí
Odmítnuty ministerstvem byly například škola Edisona v pražských Modřanech, která staví na alternativním výukovém programu Montessori, brněnská a ostravská pobočka škol specializujících se na informatiku EDUCAnet nebo frýdecko-místecká pobočka základních škol spadajících do vzdělávacího molochu SCIO. Zdůvodnění resortu bylo vždy stejné: instituce nebyly v souladu s takzvanými dlouhodobými záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Zjednodušeně řečeno: stát měl za to, že v dané oblasti je už škol dostatek, proto nevidí důvody, proč otevírat a platit další. "Na zapsání školy do rejstříku není automatický nárok. Žádost musí být odpovědně posouzena z řady aspektů. Dostatečná kapacita v okolních školách je jedním z logických měřítek," uvedlo ministerstvo.
Některé odmítnuté školy ale míní, že je postup resortu protiústavní. Školský zákon prý umožňuje likvidovat vznikající instituce na základě "politické objednávky".
Bez obálky ani ránu
"Stačí, aby si někdo, komu nedám obálku, do odůvodnění zamítnutí napsal, že vedle v ulici je jiná škola. Co na tom, že nenabízí ani ve zlomku to, co chci žákům poskytovat já," řekla pod podmínkou anonymity jedna ze zájemkyň o zápis do registru škol. Osmnáctka senátorů má podobný názor. "Myslíme si, že by o vzniku škol nemělo být rozhodováno politicky, ale odborně," řekl senátor Jiří Růžička (za TOP 09), který se pod stížnost podepsal a je paradoxně ředitelem jedné z konkurenčních státních škol - Gymnázia Jana Keplera v Praze.
Podle něj je konkurence zdravá, soukromý sektor by měl dostat možnost najít si na trhu své místo. V mnoha ohledech prý mohou soukromníci státní zařízení v kvalitě i předběhnout.
Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) je však rezolutní: "V žádném případě nelze říct, že soukromé školy jsou kvalitnější než ty veřejné. Pokud mají rodiče zájem o alternativní formu výuky, mohou iniciovat například zřízení alternativní třídy ve spádové státní škole. Není třeba zakládat nové soukromé instituce."
Valachová: Jde o peníze
Podpořila jej i jeho předchůdkyně ve funkci Kateřina Valachová (ČSSD). Ta sice nikdy nebyla velkou odbornicí na školství, v právu se ale jako vystudovaná právnička vyzná. A podle ní stížnost u soudu nemá šanci. "Jedná se o překvapující domnělou neústavnost. Je třeba vidět a vědět, že zapsáním do rejstříku vzniká právo čerpat veřejné rozpočty. Proto se přirozeně posuzuje vzdělávací soustava jako celek včetně již existujících kapacit veřejných i soukromých škol. Ty mateřské a základní školy, které jsou zapsány, totiž nárokově získávají stoprocentní státní dotaci! Školský rejstřík není a nikdy nebyl automat a již vůbec ne automat na peníze!" má jasno exministryně.
Ústavní soud může část zákona, podle kterého ministerstvo postupuje, zrušit. Pro školskou soustavu by to však představovalo problém: ze zákona je totiž jediným regulačním orgánem v rámci základních škol ministerstvo školství. V případě, že by o pravomoc přišlo, probíhal by zápis automaticky a jen s minimální kontrolou.
