Studium pro jednoho. Jak je to s malými vysokoškolskými obory

České vysoké školy otvírají stovky studijních oborů, ne o všechny ale bývá zájem. Indonesistika, astrofyzika, rybářství a akvaristika, latina, rozvoj venkova, rekreologie... Jak to chodí v oborech, kde už dvacítka studentů znamená nezvykle vysoký počet?

Dvaadvacetiletý Cyril Kubát je v České republice momentálně jediný, kdo získal bakalářský titul v oboru dějiny antické civilizace. Zatímco jeho spolužáci z gymnázia se tísnili v přeplněných posluchárnách na přednáškách z práva, ekonomie a dalších masových oborů, Cyril se věnoval takřka soukromým hodinám latiny. Do prvního ročníku spolu s ním nastupovalo šest dalších zájemců o starověkou historii, druhý rok pokračovali ve studiu již jen tři, ale vytrval pouze on. Obor, otevřený na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze teprve před třemi lety, zatím absolvoval jako jediný.

Co s tím budeš dělat?

Studijních oborů, o které projeví zájem jen minimální počet uchazečů, se na českých univerzitách každoročně otvírá několik desítek. V učebnách se poté pravidelně schází malá, v podstatě rodinná skupinka zájemců a výuka připomíná spíše debatní kroužek. "Studium v malém kolektivu je rozhodně jiné. Navzájem se lépe poznáme, ale hlavně se všichni musejí aktivně zapojovat, nemůžete se teoreticky zašít dozadu a nic nedělat," říká Cyril Kubát. Historie ho zajímala od dětství, latinu začal studovat již na gymnáziu a volba vysokoškolské dráhy tedy byla předem dána. Mezi svými vrstevníky však představuje výjimku. "Když lidem řeknu, co studuju, rozhodně převažují překvapivé reakce. Každý se mě ptá, co s tím budu dělat," vypráví Cyril s úsměvem.

Absolventi středních škol mají podle statistik dlouhodobě největší zájem o studium ekonomie a managementu, práv, jazyků a medicíny. Většina z nich však paradoxně tyto obory volí bez konkrétní představy o své budoucnosti. Cyril má na rozdíl od nich jasno: po ukončení magisterského programu, do kterého nastoupil loni v září, by si rád doplnil vzdělání o pedagogické minimum a zamířil do rodného Jindřichova Hradce učit.

Až dvě třetiny odpadnou

V aktuálním akademickém roce otevřely veřejné vysoké školy 1540 studijních programů, do pěti procent z nich se zaregistrovalo méně než pět a do dalších jedenácti procent méně než deset zapsaných studentů. Podle ministerstva školství jde však z velké části o doktorské studijní programy, pro něž je individuálnost výuky charakteristická a žádoucí.

Počet oficiálně přijatých studentů ovšem bývá většinou vyšší, než kolik jich následně skutečně nastoupí. Může za to fakt, že zájemci o univerzitní vzdělání mohou podávat libovolný počet přihlášek, a situace, kdy se uchazeči hlásí mimo jiné i na několik "záchytných" oborů, je tedy běžná. Jsou-li přijati na více z nich, mohou si vybírat.

Ani řádné zahájení studia navíc ještě neznamená, že novopečený vysokoškolák bude za tři roky třímat čerstvý diplom. V praxi totiž dost často zjistí, že studium je z různých důvodů nad jeho síly. Jak vyplývá z publikace Studijní neúspěšnost na vysokých školách, kterou loni vydalo nakladatelství Slon, například celé dvě třetiny posluchačů technických oborů dříve či později studia zanechají. V případě "masových" a méně specializovaných oborů nejde o nijak závažný problém. Odpadlíky totiž nahradí dostatečný počet vážných zájemců o plnohodnotné ukončení studia, kteří bakalářský titul nakonec získají. Poněkud jiná situace nastává u oborů, o něž je dlouhodobě jen malý zájem. Jednotliví studenti zde totiž s trochou nadsázky nejsou vnímáni jen jako "položka v seznamu", ale jako ti, kdo mají ve svých rukou budoucnost ojedinělých, často až exotických vědeckých zaměření.

Finština, jazyk elfů

Podporou obrovského počtu malých - především filologických - studijních oborů jsou proslulé právě filozofické fakulty. Například obory jako indologie, turkologie, jihovýchodoevropská studia nebo novořečtina loni studovalo ani ne deset zájemců. Jiné obory se z důvodu nízkého zájmu otvírají pouze jednou za několik let, což je na Univerzitě Karlově případ indonesistiky, íránistiky, mongolistiky, tibetanistiky a řady dalších.

Zájem o méně obvyklé jazyky z celého světa je mezi českými studenty často spjat s poměrně kuriózními důvody. Například čtyřiadvacetiletá Zora Novotná se na gymnáziu spřátelila se spolužačkou z Jižní Koreje, kterou na Dálném východě byla i navštívit. Cesta ji ponoukla k tomu poznat Koreu blíže, a tak se rozhodla složit přijímací zkoušky právě na koreanistiku. Jako druhý obor přidala ještě francouzštinu.

Neobvyklou motivaci ke studiu přibližuje také Hana Kalábová, čerstvá absolventka oboru finská studia: "Quenijština, což je jazyk elfů z Pána prstenů, je založena na finštině. Když jsem to zjistila, naprosto jsem se pro Finsko nadchla a rozhodla jsem se pro studium tohoto jazyka." Spolu s ní nastoupilo dalších jedenáct studentů, postup do druhého ročníku však zvládli jen čtyři. Souběžně s finštinou rodačka z Dačic vystudovala ještě obecnou lingvistiku. Ani tam nebyly posluchárny plné - obor dokončilo jen osm nových bakalářů.

Stejně jako Cyril Kubát i Hanka si pochvaluje uvolněnější atmosféru a to, že se mezi sebou všichni znají. "Učitelé často vyjdou vstříc s termínem zkoušek a je snadnější si domluvit konzultaci, protože se na ně nestojí fronta," popisuje své zkušenosti. Má podle ní studium ojedinělého oboru nějakou nevýhodu? "Je to přístup veřejnosti, podle které takové studium nemá smysl," odpovídá naprosto bez váhání.

Pojmenovala tím jedno z největších úskalí spojené s existencí malých oborů. Vedení jednotlivých kateder trápí nejen nízký zájem uchazečů - čelí i kritice, že otvíráním údajně nepotřebných oborů plýtvají finančními prostředky. O ně proto musejí poměrně tvrdě bojovat. "Vždycky je tu možnost, že k vám jednoho dne přijdou a obor dočasně ukončí. Beru jako velké štěstí, že se mi to zatím nestalo," připouští Cyril Kubát.

Rekreanti s diplomem

"S malými obory je to poměrně složité. V současném modelu financování se vysokým školám nevyplatí je otvírat, doplácejí na ně," říká Jakub Fischer, končící předseda Rady vysokých škol. Filozofické fakulty tak otvíráním menších oborů tvoří spíše výjimku.

"Od fakulty je to velice odvážné politické rozhodnutí, protože potřebujete hodně učitelů, což je finančně náročné. Ale na filozofické fakultě jsou mnohé obory, jež se jinde ve státě vůbec neučí, takže je to určitá služba celé společnosti. Republika potřebuje různé odborníky, například íránisty nebo tibetanisty...," hájí přístup vedení Filozofické fakulty UK docentka Lucie Pultrová z Ústavu řeckých a latinských studií.

Nejsou to však jen humanitní obory, které někdy trápí nízký zájem či předsudky ze strany veřejnosti. Terčem kritiky, ba dokonce posměchu, je například nevelký obor rekreologie, jejž nabízejí tři vysoké školy v Česku (Univerzita Palackého v Olomouci, Technická univerzita v Liberci a Ostravská univerzita).

Z absolventů by se měli stát odborníci na sport a kvalitní trávení volného času, což na sociálních sítích budí vášnivé debaty. "Nechápu, jak může někdo dostávat kredity za to, že si jde zacvičit nebo jede na lyžařský kurs," zní jeden ze slušnějších komentářů rozhořčených uživatelů. Nelíbí se jim především to, že studium podobných oborů je prý málo náročné, a titul tedy studenti obdrží víceméně "zadarmo". Budoucí rekreologové však za svým oborem stojí a tvrdí, že nevidí nic špatného na tom, spojit příjemné s užitečným.

Venkov a rybičky

Za "obory s budoucností" jsou v posledních letech považovány zejména ty technické. Počet uchazečů tomu však mnohdy neodpovídá. Nejinak je tomu na zemědělských fakultách - i zde je nabízeno široké spektrum oborů, zdaleka ne vždy se ale setkají se vstřícnou odezvou ze strany uchazečů. Jen tři studenti z původních šesti například zůstali až do třetího ročníku v oboru rozvoj venkova, který lze studovat na České zemědělské univerzitě v pražském Suchdole.

"Zvolil jsem ho, protože jeho komplexnost skýtá výhodu ve variabilitě uplatnění. Buď můžu pracovat ve státní správě, nebo v soukromém sektoru," popisuje student Marián Moudřík z moravského Slavičína. Nízký zájem svých vrstevníků si vysvětluje tím, že obor představuje kombinaci ekonomických, přírodovědných a humanitních disciplín, což vyhovuje málokterému uchazeči.

Studenty na ČZU nepřetéká ani obor rybářství a akvaristika. Absolventům slibuje uplatnění například na pozicích manažerů ve společnostech zabývajících se nákupem vodních organismů v potravinářské i okrasné akvakultuře. Bakalářskou práci na téma Etologie a neurobiologie chobotnic se v červnu chystá obhajovat Adéla Černá, kterou ke studiu přivedla fascinace mořem. Spolu s ní navštěvuje třetí a poslední ročník už jen jedna studentka: dívka původem z Papuy-Nové Guineje.

Z filozofa manažerem

Podle nedávného výzkumu datových žurnalistů Českého rozhlasu se od roku 2000 zpětinásobil počet studentů humanitních věd, spolu s ekonomií a právy aktuálně patří mezi nejžádanější studijní obory. Přesto jsou většinovou společností vnímány jako neperspektivní a mnohdy dokonce zbytečné.

Zatímco druhé dva zmiňované obory slibují svým absolventům takřka jisté uplatnění na trhu práce, držitelé diplomu z filologií či společenských věd často zaměstnání shánějí obtížněji. Jak pro Lidové noviny nedávno uvedl analytik pracovní agentury LMC Tomáš Dombrovský, obvykle nastupují na méně exkluzivní pozice například v administrativě. Dodal však, že se mladí "filozofové" rychle vypracovávají do středního a vyššího managementu. "Mají velký přesah a přehled, jsou kreativní a přizpůsobiví. Z dlouhodobého hlediska jsou na trhu práce skvěle uplatnitelní." I docentka Pultrová varuje před krátkozrakostí názoru, že by snad humanitní obory měly menší význam než ty technické. "Teprve doba hodně nedávná začala považovat technické vědy za ‚skutečné' a vědy humanitní za něco zbytečného. Do té doby vždycky platilo, že to ‚pravé vzdělání' je vzdělání humanitní. Pro totalitní režimy není zvlášť výhodné, když mají humanitně vzdělané obyvatelstvo; o to víc by si ale měly jeho nezbytnost uvědomovat režimy demokratické," uzavírá odbornice na starověký Řím.

Státu chybějí ajťáci i geologové

Na obor informatika ve veřejné správě, vyučovaný na brněnské Masarykově univerzitě, loni nastoupilo pouze sedmnáct studentů (hlásilo se jich čtyřicet). Přitom IT specialisty veřejný sektor zoufale shání - podle náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého chybí v Česku až pět set odborníků v této oblasti. V soukromé sféře firmy hlásí nedostatek až dvaceti tisíc dalších informatiků. Mezi přírodovědnými obory trápí malý počet studentů například obor povrchová a podzemní voda, který lze studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letošním akademickém roce se hlásilo jedenáct zájemců, u zkoušky však uspělo pouze sedm. Na brněnské "přírodovědě" projevili uchazeči obdobně nízký zájem například o obor modelování a výpočty (přijato třináct studentů). Jen čtyři nováčci nastoupili tamtéž na obory správní geologie či laboratorní a měřicí technika.