Bilance
U maturit neuspěla na jaře čtvrtina těch, kteří přišli poprvé

Celková neúspěšnost maturantů letos na jaře proti loňsku opět mírně vzrostla. Podíl středoškoláků, kteří se poprvé přihlásili k maturitě a neuspěli u ní, činil letos 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Je to o 0,7 procentního bodu víc než loni. Po započtení studentů, kteří se ke zkoušce nedostavili nebo k ní nebyli připuštěni, nesložilo zkoušku celkem 33,4 procenta prvomaturantů. Meziročně jde o nárůst o 0,9 procentního bodu. Sdělila mluvčí Cermatu Petra Hátlová.

Údaje jsou podle ní dohromady za státní maturitu i část maturitních zkoušek, které organizuje škola.

Z celkového počtu 80 340 maturantů, kteří se na jaře ke zkouškám přihlásili, neuspělo či zkoušku nekonalo 29 524 žáků. Údaj zahrnuje jak maturanty, kteří dělali zkoušku poprvé, tak i ty, kteří ji opakovali. Takzvaná hrubá neúspěšnost, tedy podíl neúspěšných z celkového množství přihlášených, tak činí 36,7 procenta, uvedla Hátlová. Loni to bylo 37,2 procenta. Z lidí, kteří ke zkoušce přišli, ji nezvládlo 28,8 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu víc než loni.

Mezi prvomaturanty zkoušku nesložilo nebo k ní ani nepřišlo 33,4 procenta žáků. Loni to bylo 32,5 procenta. Mírně vzrostla i čistá neúspěšnost - tedy podíl těch, kteří propadli, z žáků, kteří se ke zkoušce dostavili. Zatímco loni tento údaj činil 24,6 procenta, letos to je 25,3 procenta.

Neúspěšnost maturantů roste každoročně od roku 2011, kdy začaly fungovat státní maturity. Výjimkou byl pouze rok 2013, ve kterém podíl neúspěšných studentů meziročně mírně klesl. Data za celý letošní rok, tedy za jarní i podzimní termín zkoušek, bude Cermat podle Hátlové publikovat začátkem prosince. Zatím se údaje zcela neuzavřely, protože se ještě dokončují přezkumná řízení z podzimu, uvedla mluvčí.

Povinná matematika je kámen úrazu

Většina středoškoláků, kteří u maturity napoprvé neuspějí, zvládne zkoušky na druhý či třetí pokus. Opravná zkouška se skládá pouze z předmětů, ve kterých středoškolák neuspěl.

Od roku 2011 nezvládala státní maturity ani napotřetí podle informací Cermatu zhruba čtyři procenta žáků. Z maturitních oborů tak odešlo bez řádně ukončeného vzdělání 23 748 lidí, podobné množství maturantů se ke zkoušce ani nedostavilo. Pokud se zkouška nepovede ani napotřetí, může se žák domluvit s ředitelem na zařazení zpět do čtvrtého ročníku nebo si podat opět přihlášku na střední školu.

Státní maturita se skládá z testu, písemné a ústní zkoušky. Povinná je z češtiny a jako druhý předmět si mohou středoškoláci zvolit matematiku nebo cizí jazyk. Od roku 2021 a 2022 má být matematika postupně povinná téměř pro všechny obory. Právě z matematiky přitom propadá nejvíce maturantů, v letošním testu to bylo 22,3 procenta těch, kteří si ji vybrali. Vedle toho žáci skládají zkoušky ještě ze dvou až tří předmětů na škole, kterou studovali.

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i odborníků na vzdělávání. Poukazují právě na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Ministr školství Robert Plaga (ANO) již oznámil, že by chtěl stávající podobu maturit upravit. O možných změnách nyní jedná se školskými asociacemi, odborníky i zástupci politických stran.