Většina učitelů neví přesně, jak může rozpoznat nadané žáky a jak s nimi má správně pracovat. Chybí jim vědomosti v péči o talentované, a často se jim proto nedaří schopnosti těchto dětí adekvátně rozvíjet. Informoval o tom náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Zhruba 88 procent škol podle něj v minulém školním roce ve svých školních vzdělávacích plánech uvádělo, že nadání rozvíjí a podporuje, v řadě škol to ale v praxi nefunguje.
"Jakkoli existuje řada škol, které k podpoře nadání přistupují velmi systematicky a úspěšně, u řady škol jde mnohdy spíše o jakousi deklaratorní záležitost na úrovni školních vzdělávacích programů, přičemž faktická podpora nadaných či talentovaných v popředí zájmu příliš není," uvedl Andrys.
Z tematické zprávy České školní inspekce (ČŠI) z října 2016 vyplývá, že podpora nadání je součástí plánování personálního rozvoje pedagogů v necelých dvou pětinách základních škol. Nějakého kurzu o nadaných se zúčastnila v průměru zhruba desetina učitelů. Ve více než polovině škol se k této problematice mezi lety 2013 a 2016 nezúčastnil žádný učitel jakékoli vzdělávací akce z nabídky Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Dvě třetiny kantorů nejsou s touto nabídkou spokojené.
Podpora talentovaných není podle inspekce ve školách vždy účinná, protože se často uskutečňuje bez přesnějšího určení nadání, bez příslušného vzdělání pedagogů a bez vyhodnocení její efektivity. Zhruba čtyři pětiny základních škol přitom podle svých školních vzdělávacích plánů rozšiřuje nadaným žákům učivo. Ve dvou třetinách škol je zapojují do mimoškolních soutěží, v přibližně polovině škol dělají žákovské projekty a asi 14 procent zařízení zařazuje nadané do vyšších ročníků, zjistili inspektoři.
Nadaní a mimořádně nadaní žáci potřebují ke svému rozvoji podle odborníků především individuální přístup a množství podnětů ke svému rozvoji. Ve 45 procent škol ale kontrola v minulém roce zaznamenala nevhodnou podporu těchto žáků. Odborníci přitom upozorňují, že zanedbávání nadání může u těchto dětí vést k frustraci a psychickým potížím.
Ministerstvo školství vytvořilo v roce 2015 pod vedením Národního ústavu pro vzdělávání skupinu krajských metodiků, kteří by měli učitelům pomáhat v péči o talentované. Skupina vznikla na základě Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané pro období let 2014 až 2020. Každý ze 14 krajů zastupují dva specialisté na vzdělávání nadaných. Ke krajským koordinačním skupinám kromě nich patří ještě zástupci psychologů, speciálních pedagogů, koordinátorů pro oblast soutěží a ČŠI. Skupiny jsou součástí Krajské sítě podpory nadání.
V každém ročníku populace je podle odborníků zhruba deset procent nadaných a dvě procenta mimořádně nadaných. Školské poradny mohou v současnosti potvrdit pouze mimořádné nadání a počty diagnostikovaných jsou stále nízké. Na základních školách se dlouhodobě pohybují zhruba kolem 0,1 procenta.
Mezi nadané patří podle vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami děti, které mají ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň schopností v jedné či více z pěti oblastí dovedností, a to rozumových, pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních. Za mimořádně nadaného žáka se považuje dítě, které má v těchto oblastech velmi vysokou úroveň, výjimečné rozložení schopností a je v nich zároveň tvořivé.
