Předvolební tah
Valachová odmítá registrovat soukromé školy. Ty protestují

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) prý blokuje otevírání nových nebo rozšiřování stávajících soukromých základních škol. Měla o něm rozhodnout do konce ledna, desítky žadatelů o licenci ale doposud nic neobdržely. A to i přesto, že už do nových škol investovali miliony korun a jsou na ně navázáni učitelé. Ministerstvo podle nich argumentuje tím, že se nedostává žáků ani pro současné školy a nové nejsou potřeba.

Mezi žadateli o možnost provozovat základní školu je i Jana Vávrová z Úlibic na Jičínsku. Ta již v této vsi o dvou stech obyvatel provozuje soukromou mateřskou školu. "Devadesát dnů, které má ministerstvo na rozhodnutí, uplynulo k poslednímu lednu a pořád nic. Ministerstvo nás jenom vyzvalo, abychom nahlédli do spisu, a nyní čekáme, jaké rozhodnutí padne," říká Vávrová. Důvodem podle ní bylo, že prý jsou doposud volné kapacity v okolních městech. "Máme kladné stanovisko obce, která má zájem na tom, aby tu ta škola vznikla," říká Vávrová. Připravují se tam totiž pozemky pro novou zástavbu, a do města se tak přistěhují další mladí lidé s dětmi.

Podobně je na tom i Pavel Palička, který je zřizovatelem soukromé základní školy Křišťál v Jaroměři. Chce školu rozšířit a požádal o navýšení kapacit. I v jeho případě prý ministerstvo argumentuje podobně. "Je to protiprávní, neodpovídá to podmínkám, za kterých mohou lidé žádat o povolení ke zřízení školy," zlobí se Palička. "Blíží se zápisy a tím, že ministerstvo nedodalo v zákonné lhůtě rozhodnutí, poškozuje to nás i další školy," říká Palička. Blíží se totiž zápisy do prvních tříd a zřizovatelé nevědí, na čem jsou. "Máme v tom investice, snažíme se o rozvoj školy, nevíme, co máme říct rodičům," říká.

Ministerstvo letos obdrželo 44 žádostí o povolení k provozu školy, schválilo jich zatím jen pět. U osmi škol povolilo rozšíření kapacity. V ostatních případech se ale tváří nesmiřitelně. "Na zapsání školy do rejstříku není automatický nárok. Žádost musí být odpovědně posouzena z řady aspektů. Je to i otázka efektivního nakládání s veřejnými zdroji, ke kterému musíme přihlížet," říká mluvčí úřadu Jarmila Balážová. Ministerstvo podle ní zvažuje jak naplněnost škol v okolí či personální zajištění výuky, tak to, aby plány školy odpovídaly tomu, co se musí děti daného věku naučit. "Ministerstvo k tomuto úkolu přistupuje odpovědně, ale v žádném případě není pravda, že nepovoluje žádné neveřejné školy a nenavyšuje kapacity již existujících," říká Balážová.

Podle podkladů, které ministerstvo on-line deníku TÝDEN.CZ zaslalo, opravdu je v mnoha regionech ve školách nadbytek volných míst pro žáky. Například v Moravskoslezském kraji je kapacita základek 152 695 žáků, v reálu jich ale výuku navštěvuje jenom 103 541. V Ústeckém kraji pak je plánovaná kapacita 105 208 míst, žáků do školy chodí 75 133. Podobné je to s různými odchylkami i v ostatních krajích.

Žadatelé o zřízení školy se ale hájí tím, že volná kapacita nic nevypovídá o kvalitách škol. "Navíc je postoj ministerstva nelegální. Školský zákon říká, že ministerstvo může odmítnout školu ze tří důvodů. Nenaplněná kapacita spádových škol mezi nimi není," říká Jan Sýkora, ředitel soukromé základní školy Hučák z Hradce Králové. "Ministerstvo musí jednat podle zákona," protestuje Sýkora. Zřizovatelé soukromých škol se podle něj ideové diskuzi o vzdělávání nebrání, ale je to dlouhodobější záležitost a nelze to vyřešit v průběhu jednoho školního roku. Žadatelé o provozování soukromé školy i učitelé, kteří jsou na ně navázaní, by se prý mohli ocitnout v existenčních problémech. "Loni byly stejné podmínky, stejné zákony, ale kapacity nikdo neřešil. Současní žadatelé ve srovnání s těmi loňskými tak mají nerovné podmínky," dodává Jan Sýkora.