V Česku je stále oblíbenější manažerské vzdělávání anglosaského typu. Programy MBA či LL. M poskytuje už více než padesát institucí. Nabízejí však velmi rozdílnou kvalitu.
Jak zahraniční manažerské programy nabývají na prestiži, lze ilustrovat na osobnostech veřejného života, které tituly čím dál častěji uvádějí na svých vizitkách. Právnický titul MPA z vysoké školy CEVRO Institut má například vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. Ekonomický MBA si za jméno píše lékař Martin Holcát, předseda lékařského konzilia prezidentů Václava Havla a Miloše Zemana, nebo expertka na školství TOP 09 a poslankyně Anna Putnová. Je ale toto vzdělání vhodné i pro vás? A jak se vyznat v rozsáhlé nabídce?
Zákon je nechrání
Vzdělání se zkratkou BBA je obdobou českého bakalářského studia ekonomie. U studia MBA se student zaměřuje na vrcholové studium problematiky řízení podniku, u LL. M. na právní vědy (viz Anglosaské tituly). Co škola, to jiné uspořádání studijního programu. Lišit se mohou v délce, ceně i nabídce studovaných předmětů. Proto je klíčový už výběr vzdělávací instituce.
České zákony tento typ vzdělání nijak neregulují ani nechrání, a to včetně titulu samého a podmínek k jeho udělení. "Z pohledu zákona můžeme zjednodušeně říci, že angloamerické tituly může u nás každý udělit každému. I my dva navzájem," glosuje Jan Dvořák z Národního akreditačního úřadu, který ze zákona pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělání. "Více než kdy jindy tu řešíme otázku, zda studenti skutečně prahnou po znalostech, nebo jen po dalším titulu do sbírky," dodává Dvořák. O anglosaských titulech se tedy hovoří coby o profesních, nikoli akademických, jako v případě zkratek Bc., Mgr. či Ing. vydávaných vysokými školami.
Rozdílná cena i kvalita
"Studiem MBA si posluchač doplní své dosavadní vzdělání, prohloubí znalosti či se obohatí o zcela nové poznatky z praxe. Studenti získají větší nadhled, jistotu a především odvahu a sebevědomí k budování vlastní kariéry i podnikání," řekl TÝDNU ředitel institutu CEMI Štěpán Mika, který se specializuje na tento typ vzdělání.
Jenže vyznat se v padesátce institucí není jednoduché. Cena za MBA program se pohybuje od šedesáti do tří set tisíc. Tak velké cenové rozpětí naznačuje, že i kvalita může být dost odlišná. Tím, že stát dal od tohoto typu vzdělávání ruce pryč, se navíc naskytla příležitost pro nepoctivé instituce, často pobočky z východních států, například Ukrajiny.
Že je potřeba si vybrané vzdělávací středisko pořádně "proklepnout," potvrzuje i Asociace institucí manažerského vzdělávání zabývající se porovnáváním jednotlivých studijních programů. "Programy BBA, MBA, MPA, MSc., LL. M a DBA jsou zahraniční tituly, a proto by je měly poskytovat školy vydávající svým absolventům diplomy ze zahraničních vysokých škol nebo ty, které mají kvalitní zahraniční akreditaci. V současnosti to však lze říci jen o polovině institucí, které tyto programy nabízejí," konstatuje asociace.
Dohledat si zahraniční akreditaci je často složité. I podle transparentnosti ale poznáme kvalitní školu. Například CEVRO Institut na svém webu představuje specializovaný program MBA - Management a kybernetická bezpečnost ve spolupráci s Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu, společnostmi PricewaterhouseCoopers a Deloitte a Národním centrem kybernetické bezpečnosti. CEMI je pak podle internetu držitelem akreditace The International Association for Distance Learning (IADL).
Štěpán Mika doporučuje jít při výběru programu ještě více do hloubky. "Kromě akreditace jsou důležité i další atributy, jako je systém výuky, nabídka programů a lektorů, podmínky přijetí a průběh studia, benefity, reference a podobně," říká. Základem by měly být webové stránky, kde nesmějí chybět informace o poskytovateli a studiu samém. V ideálním případě nemají vzdělávací střediska problém se zveřejněním informace o struktuře studia, výši školného, organizačním a personálním zajištění, jednotlivých studijních předmětech, podmínkách úspěšného absolvování, o poskytovaných benefitech, odbornosti a zkušenostech lektorů nebo s publikací referencí bývalých studentů a jejich názorů na celkový průběh výuky.
Pravděpodobně si polepšíte
Podle studie Asociace institucí manažerského vzdělávání z loňského roku takřka polovina absolventů některého z MBA oborů (45 procent) získala větší prestiž ve svém současném zaměstnání. Celkem 67 procentům respondentů pomohlo MBA v jejich osobním rozvoji.
"Přes 70 procent absolventů uvedlo, že jim studium MBA pomohlo k získání nebo realizaci konkrétního projektu, obchodu, které by jinak zřejmě nerealizovali," doplnil šéf asociace Pavel Makovský. Nejvíce těch, kdo zůstali na stejné pozici managementu, je z nejvyššího vedení, z nějž již není kam růst. Podobné výsledky přinesl i výzkum společnosti Insight z roku 2011.
|
** BBA (Bachelor of Business Administration) je samostatný nižší stupeň profesního vzdělávání. Program BBA je určen především absolventům středních škol s minimální nebo žádnou manažerskou praxí a je tvořen tak, aby účastníkům umožnil doplnit si teoretické vzdělání a znalosti zejména v oblasti managementu, marketingu, personalistiky, práva a dalších. ** MBA (Master of Business Administration) je manažerský vzdělávací program určený pro všechny manažery, kteří mají zájem o prohloubení již dosažených znalostí a získání profesního vzdělání napříč všemi obory. ** LL. M. (Master of Laws) je určen pro vrcholové manažery tuzemských i zahraničních společností, ředitele firem, pracovníky veřejné správy a samozřejmě také pro právníky a advokáty, kteří se zabývají obchodním a podnikovým právem. ** MSc. (Master of Science) se týká různých oblastí od IT přes přírodní vědy až po vědy společenské. Na rozdíl od programu MBA je studium laděno spíše teoreticky a obsahuje více vědeckovýzkumných prvků. ** MPA (Master of Public Administration) je studium určené vedoucím úředníkům a manažerům v řídících funkcích institucí veřejné správy a neziskového sektoru nebo těm, kdo na ně aspirují. Zdroj: www.vseomba.cz, Týden |
