Žáci neznají historii země. Učitelé chtějí víc hodin

Po matematice a přírodních vědách pokulhávají české děti i v historii. Přišla s tím Asociace učitelů dějepisu ČR, která poslala na Liškův úřad a školským výborům dopis. V něm se pozastavují nad tím, že žáci mají v dějinách slabé výsledky. A prý na to nepotřebují žádný průzkum.

Na gymnáziích se dějepis učí jen v prvním a druhém ročníku, jen jako připomenutí toho, co se žáci naučili na základní škole. Někteří z nich dokonce v učivu dojdou pouze k druhé světové válce a o dalších událostech spíše jen tuší. Co tedy chce asociace ve výuce změnit? "Především jde o širší výuku. Rádi bychom, aby přibylo hodin. V některých zemích se historii věnují třikrát týdně a někteří z ní povinně maturují," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ předsedkyně asociace Helena Mandelová.

ČTĚTE TAKÉ: Školákům nejde matematika. Zaostávají za Evropou

"Každá škola to má jinak. Různorodost obsahu se ale objevuje již několik let," vysvětlila profesorka dějepisu Ilona Pařízková, která učí na pražském Gymnáziu Voděradská.

Na školách učí nekvalifikovaní lidé 

Záleží však na tom, kterého ročníku se zeptáte. Nejhorší je to na odborných učilištích. "Co nás trápí, jsou také nezkušení učitelé, nebo ti, kteří učí bez aprobace," vysvětlila Mandelová. Takových učitelů je podle výzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání dvacet procent. Takoví si měli vzdělání a zkoušky doplnit, jenže ministerstvo školství jim lhůtu prodloužilo o pět let.

Dalším problémem jsou také učebnice dějepisu. Žáci si rovněž stěžují, že právě v nich je historie od roku 1968 vysvětlovaná komplikovaně. "Tyto události vnímám bez kontextu a myslím, že v učebnicích nejsou dobře vysvětleny," napsal v anketě on-line deníku TÝDEN.CZ jeden ze studentů Gymnázia Voděradská. "Na mě působí stejně asi jako vydání Zlaté buly sicilské," zněla další odpověď.

Chemie a fyziky je moc 

Žáci pražského gymnázia sice mají povědomí o tom, co se stalo v srpnu 1968, kdo byl Jan Palach, ale horší už je to například s pojmem pražské jaro 1968. "U nás na škole se dějinám České republiky profesoři dost věnovali, máme dokonce seminář. Na jiných školách ale končí druhou světovou válkou. Proto si myslím, že hodin dějepisu by mohlo být víc na úkor chemie nebo fyziky, kterých je zbytečně moc," podotýká další student.

Na nedostatcích se podle asociace podílí mnohaletá neochota akceptovat hlasy učitelů. "Několikrát jsme přišli s podnětem, aby se zvýšil počet hodin ve výuce dějepisu. Bez odezvy," lituje Mandelová. Po roce 2000 několik stovek učitelů dějepisu vyslovilo nespokojenost s pojetím, obsahem i formou přípravy vzdělávacích programů. "Nikdy jsme však od ministerstva školství nedostali odpověď," dodala.

Ministerstvo mlčí 

Liškův úřad se zatím k dopisu od asociace nemůže vyjádřit, přestože ho mají k dispozici už druhý týden. "Příslušný odbor komunikuje na toto téma s Výzkumným ústavem pedagogickým, vyžádal si příslušné posudky a zpracovává své stanovisko," řekla mluvčí ministerstva školství Helena Müllerová.

Výzkumný ústav pedagogický však někdy v roce 2010 plánuje otevřít diskuzi k jednotlivým vzdělávacím oblastem. Na základě vznesených připomínek pak mohou být provedeny konkrétní úpravy.

Lidovecká poslankyně ze školského výboru sněmovny Michaela Šojdrová však před dopisem a námitkami učitelů oči nezavírá. "Především jsou tímto problémem vinni ministerští úředníci a chci vědět, jak budou postupovat," řekla Šojdrová.

Foto: Jan Schejbal, archiv Týdne, Lucie Pařízková