Předsedou Senátu se dnes znovu stal Přemysl Sobotka z ODS. V tajných volbách mu dalo hlasy 78 z 80 senátorů. Kromě stranických kolegů ho tak podpořili také senátoři z ostatních klubů. Sobotka neměl protikandidáta, do čela horní komory byl zvolen potřetí za sebou. V předsednickém křesle tak bude šest let.
Sobotka letos získal o čtyři hlasy více než při zvolení před dvěma lety. Co do počtu zvolení do čela Senátu vyrovnal dosavadní rekord lidovce Petra Pitharta, který stál v čele horní komory v letech 1996 až 1998 a v letech 2000 až 2004. Pak ho nahradil Sobotka. Na zvolení kandidáta ODS do čela Senátu se dohodly senátorské kluby v rámci vyjednávání o povolebním uspořádání. Respektovaly, že ODS je s 36 senátory nejsilnější frakcí v horní komoře.
Staronový předseda Senátu v předvolebním projevu prohlásil, že by rád pokračoval v naplnění čtyř základních pilířů svého dosavadního programu. "A tím je zkvalitnění legislativního procesu prostřednictvím dialogu obou komor našeho parlamentu, zvýšení role Senátu v české i zahraniční politice a ochrana politické kultury v naší zemi," uvedl. Nadále chce zpřístupňovat v co nejširší míře historické prostory Senátu a udělat z nich středisko přímého kontaktu politiků a občanů.
"Věřte, že moje slova v mém projevu nebyla lhaním. Já to chci dodržet. Chci, abychom byli týmem, který bude dobrou vizitkou Senátu," dodal Sobotka po svém zvolení.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) poblahopřál Sobotkovi "za téměř kimirsenovskou podporu", které se mu od senátorů dostalo. Senát dal podle premiéra důvěru člověku, který si to zaslouží, který se snaží řídit horní komoru nadstranickým způsobem. "Chtěl bych podobnou podporu jako on dostat na nadcházejícím kongresu (ODS) v Praze," dodal Topolánek s úsměvem.
Senát je podle premiéra respektovaným tělesem. Topolánek mu popřál dobrou spolupráci s vládou i sněmovnou tak, "abyste neměli pocit odstrkované mladší sestry". Novým senátorům popřál, aby udrželi tradici Senátu jako komory "uvážlivější, než je její sesterská komora o pár metrů dále". "Je to komora, kde se o věcech diskutuje velmi klidně, kde se přijímají taková usnesení, která mají hlavu a patu, komora méně zideologizovaná," prohlásil bývalý senátor a nynější poslanec Topolánek. Přiznal, že mu "trochu zvlhlo oko", když viděl nejmladšího senátora Marcela Chládka (ČSSD) skládat jako prvního senátorský slib, neboť v roce 1996 byl v této roli on.
Symbolem práce a celkové atmosféry Senátu byly dosud podle Sobotky korektní vztahy a věcná debata, která dostávala přednost před emocemi, konflikty a obstrukcemi, "které bohužel dominují v jiných částech našeho politického života". "Právě dosavadní úroveň politické kultury Senátu mě vede k tomu, že bych rád pokračoval ve své dosavadní práci," uvedl Sobotka. Chce se také soustředit na to, aby Senát splnil své úlohy v rámci českého předsednictví Evropské unii a aby se podařilo změnit negativní postoj veřejnosti vůči Senátu. Horní komora se těší podle posledního průzkumu důvěře 24 procent lidí (sněmovna pouze 20 procent), sám Sobotka má důvěru 29 procent lidí.
Sobotka připomněl, že od vzniku české horní komory v roce 1996 se jejími členy stalo celkem 204 senátorek a senátorů. Z nich po pravidelných obměnách třetiny Senátu, které se konají každý sudý rok, zůstává v senátorském sboru osm. Spolu se Sobotkou to jsou Alena Palečková, Pavel Eybert, Jiří Liška a Jiří Pospíšil z ODS, Petr Pithart a Václav Jehlička z klubu KDU-ČSL a Milan Štěch (ČSSD).
Foto: Jan Schejbal, ČTK
