Evropské řešení migrace musí zahrnout regulaci toku běženců na západním Balkánu, včetně hranic mezi Makedonií a Řeckem, řekl po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Mandát pro jednání Evropské rady, který s tím počítá, ministerskému předsedovi vláda schválila. Prosazení takzvaného plánu B, který chce migrační proud omezit právě na západním Balkánu, však může být složité. Například Německo stále trvá na naplňování dohod EU s Tureckem.
"Bude potřeba, abychom měli společné evropské řešení. Podle mého názoru bude nezbytné, aby to společné zahrnulo také regulaci migrace v oblasti západního Balkánu, včetně hranic mezi Řeckem a Makedonií. Musí to společné řešení zahrnout také pomoc Řecku a musí to společné řešení zahrnout také vracení uprchlíků z Řecka do Turecka," uvedl Sobotka na tiskové konferenci.
Anketa:
Obáváte se, že dojde k vyhrocení nálad v české společnosti v souvislosti s uprchlickou krizí?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Je mi to jedno. 33%
Tomu, že se už nyní země západního Balkánu rozhodly regulovat migraci, se podle něj nelze divit. Jejich postup vnímá jako logickou a pochopitelnou reakci na krok Rakouska, které oznámilo limity pro přijímání uprchlíků. "Já myslím, že je zřejmé z toho, co se odehrálo v posledních týdnech, že první stát, který zcela oficiálně přestal důvěřovat možnosti plné regulace migrace mezi Tureckem a Řeckem, nebyl žádný stát ze zemí V4, ale bylo to Rakousko," poznamenal Sobotka.
Předvídatelným důsledkem kroků Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie je podle premiéra zvyšující se koncentrace běženců na území Řecka. Ta podle Sobotky výrazně zvyšuje motivaci pro Atény, aby vracely migranty do Turecka; pro Ankaru, aby naplňovala dohodu s EU.
"Čím efektivnější bude postup Turecka a Řecka, tím bude nutné přijímat méně opatření v oblasti západního Balkánu. Pokud zásah Turecka a Řecka bude málo efektivní, tím rozsáhlejší opatření se budou muset přijmout v oblasti západního Balkánu, včetně hranice mezi Makedonií a Řeckem, včetně hranice mezi Bulharskem a Řeckem," dodal Sobotka. Řecku by podle něj ostatní země osmadvacítky měly pomoci finančně, humanitárně, organizačně a lidsky. Atény podle ministerského předsedy musejí dostat podporu například při zajištění ubytování pro uprchlíky.
Dá se očekávat, že o dalším řešení migrační krize se za týden v Bruselu povede dlouhá debata. Německá kancléřka Angela Merkelová v nedělní televizní talk show uvedla, že stále sází na jednání s Tureckem. To má od osmadvacítky dostávat výraznou finanční pomoc za to, že omezí počet uprchlíků, kteří jdou z Turecka do unie.
